ローマ人への手紙 2
1 されば凡て人を審く者よ、なんぢ言ひ遁るる術なし、他の人を審くは、正しく己を罪するなり。人をさばく汝もみづから同じ事を行へばなり。
Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš.
2 かかる事をおこなふ者を罪する神の審判は眞理に合へりと我らは知る。
Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
3 かかる事をおこなふ者を審きて自己これを行ふ人よ、なんぢ神の審判を遁れんと思ふか。
Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
4 神の仁慈なんぢを悔改に導くを知らずして、その仁慈と忍耐と寛容との豐なるを輕んずるか。
Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
5 なんぢ頑固と悔改めぬ心とにより、己のために神の怒を積みて、その正しき審判の顯るる怒の日に及ぶなり。
Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího.
6 神はおのおのの所作に隨ひて報い、
Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho,
Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios g166)
8 徒黨により眞理に從はずして不義にしたがう者には、怒と憤恚とをもて報い給はん。
Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
9 すべて惡をおこなふ人には、ユダヤ人を始めギリシヤ人にも患難と苦難とあり。
Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka.
10 凡て善をおこなふ人には、ユダヤ人を始めギリシヤ人にも光榮と尊貴と平安とあらん。
Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku.
11 そは神には偏り視 給ふこと無ければなり。
Neboť není přijímání osob u Boha.
12 凡そ律法なくして罪を犯したる者は律法なくして滅び、律法ありて罪を犯したる者は律法によりて審かるべし。
Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou.
13 律法を聞くもの神の前に義たるにあらず、律法をおこなふ者のみ義とせらるべし。――
(Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou.
14 律法を有たぬ異邦人、もし本性のまま律法に載せたる所をおこなふ時は、律法を有たずともおのづから己が律法たるなり。
Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
15 即ち律法の命ずる所のその心に録されたるを顯し、おのが良心もこれを證をなして、その念、たがひに或は訴へ或は辯明す。――
Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.)
16 是わが福音に云へる如く、神のキリスト・イエスによりて人々の隱れたる事を審きたまふ日に成るべし。
V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista.
17 汝ユダヤ人と稱へられ、律法に安んじ、神を誇り、
Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem,
18 その御意を知り、律法に教へられて善惡を辨へ、
A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona,
19 また律法のうちに知識と眞理との式を有てりとして、盲人の手引、暗黒にをる者の光明、
A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
20 愚なる者の守役、幼兒の教師なりと自ら信ずる者よ、
Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně.
21 何ゆゑ人に教へて己を教へぬか、竊む勿れと宣べて自ら竊むか、
Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš?
22 姦淫する勿れと言ひて姦淫するか、偶像を惡みて宮の物を奪ふか、
Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
23 律法に誇りて律法を破り神を輕んずるか。
Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš?
24 録して『神の名は汝らの故によりて異邦人の中に涜さる』とあるが如し。
Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
25 なんぢ律法を守らば割禮は益あり、律法を破らば汝の割禮は無 割禮となるなり。
Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
26 割禮なき者も律法の義を守らば、その無 割禮は割禮とせらるるにあらずや。
A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
27 本性のまま割禮なくして律法を全うする者は、儀文と割禮とありてなほ律法をやぶる汝を審かん。
A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona?
28 それ表面のユダヤ人はユダヤ人たるにあらず、肉に在る表面の割禮は割禮たるにあらず。
Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
29 隱なるユダヤ人はユダヤ人なり、儀文によらず、靈による心の割禮は割禮なり、その譽は人よりにあらず、神より來るなり。
Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
