ローマ人への手紙 12
1 されば兄弟よ、われ神のもろもろの慈悲によりて汝らに勸む、己が身を神の悦びたまふ潔き活ける供物として献げよ、これ靈の祭なり。
Když nám Bůh tak mnoha způsoby projevuje své milosrdenství, dejte mu i vy sami sebe plně k službám. Taková oběť je mu nejmilejší, tím ho nejlépe můžeme uctít.
Přestaňte napodobovat zvyky a způsoby ostatního světa a změňte celé svoje smýšlení, abyste byli schopni rozeznat, co je v souladu s Boží vůlí, co je tedy správné, dokonalé a jemu milé. (aiōn g165)
3 われ與へられし恩惠によりて汝 等おのおのに告ぐ、思ふべき所を超えて自己を高しとすな。神のおのおのに分ち給ひし信仰の量にしたがひ愼みて思ふべし。
Jako Boží vyslanec vám kladu na srdce: nikdo ať si o sobě nemyslí víc, než odpovídá jeho víře.
4 人は一つ體におほくの肢あれども、凡ての肢その運用を同じうせぬ如く、
Tělo se skládá z mnoha orgánů a každý v něm má jinou funkci.
5 我らも多くあれど、キリストに在りて一つ體にして、各人たがひに肢たるなり。
Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiž nás Bůh obdaroval.
6 われらが有てる賜物はおのおの與へられし恩惠によりて異なる故に、或は預言あらば信仰の量にしたがひて預言をなし、
Komu Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou.
7 或は務あらば務をなし、或は教をなす者は教をなし、
Kdo je nadán k službě, ať slouží.
8 或は勸をなす者は勸をなし、施す者はをしみなく施し、治むる者は心を盡して治め、憐憫をなす者は喜びて憐憫をなすべし。
Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouží trpícím, ať to dělá s radostí.
9 愛には虚僞あらざれ、惡はにくみ、善はしたしみ、
V lásce nemá místo přetvářka. Ke zlu mějte odpor, dobro milujte.
10 兄弟の愛をもて互に愛しみ、禮儀をもて相 讓り、
Mějte se rádi jako bratři, překonávejte se ve vzájemné úctě.
11 勤めて怠らず、心を熱くし、主につかへ、
V horlivosti nepodléhejte únavě, ale služte Pánu v duchovním zápalu.
12 望みて喜び、患難にたへ、祈を恆にし、
Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
13 聖徒の缺乏を賑し、旅人を懇ろに待せ、
Podporujte spolubratry v nouzi, buďte pohostinní.
14 汝らを責むる者を祝し、これを祝して詛ふな。
Svým nepřátelům přejte jen dobré a neživte v sobě nenávist.
15 喜ぶ者と共によろこび、泣く者と共になけ。
Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
16 相 互に心を同じうし、高ぶりたる思をなさず、反つて卑きに附け。なんぢら己を聰しとすな。
Žijte spolu v souladu. Nechtějte dosáhnout závratných úspěchů, spíš buďte svědomití v drobných úkolech. Nepokládejte sami sebe za nejmoudřejší a nejchytřejší.
17 惡をもて惡に報いず、凡ての人のまへに善からんことを圖り、
Zlo nikdy neoplácejte zlem, ale usilujte o dobro pro všechny.
18 汝らの爲し得るかぎり力めて凡ての人と相 和げ。
Pokud bude záležet na vás, udržujte dobré vztahy se všemi lidmi.
19 愛する者よ、自ら復讐すな、ただ神の怒に任せまつれ。録して『主いひ給ふ、復讐するは我にあり、我これに報いん』とあり。
Nezjednávejte si spravedlnost sami, moji drazí, přenechte odplatu Bohu, neboť v Bibli čteme: „Mně patří odveta, já odplatím, praví Pán.“
20 『もし汝の仇 飢ゑなば之に食はせ、渇かば之に飮ませよ、なんぢ斯するは熱き火を彼の頭に積むなり』
Pro vás však platí: když má nepřítel hlad, dejte mu najíst, když má žízeň, dejte mu napít. Tím dosáhnete toho, že se za své jednání zastydí.
21 惡に勝たるることなく、善をもて惡に勝て。
Nenechte se strhnout ke zlému, ale přemáhejte zlo dobrem.
