< 詩篇 94 >
1 ヱホバよ仇をかへすは汝にあり神よあたを報すはなんぢにあり ねがはくは光をはなちたまへ
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 世をさばきたまふものよ 願くは起てたかぶる者にそのうくべき報をなしたまへ
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 ヱホバよ惡きもの幾何のときを經んとするや あしきもの勝誇りていくそのとしを經るや
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 かれらはみだりに言をいだして誇りものいふ すべて不義をおこなふ者はみづから高ぶれり
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 ヱホバよ彼等はなんぢの民をうちくだき なんぢの業をそこなふ
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 かれらは嫠婦と旅人との生命をうしなひ孤子をころす
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 かれらはいふ ヤハは見ずヤコブの神はさとらざるべしと
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 民のなかなる無知よ なんぢらさとれ 愚かなる者よ いづれのときにか智からん
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 みみを植るものきくことをせざらんや 目をつくれるもの見ることをせざらんや
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 もろもろの國ををしふる者ただすことを爲ざらんや 人に知識をあたふる者しることなからんや
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 ヤハよなんぢの懲めたまふ人なんぢの法ををしへらるる人は さいはひなるかな
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 かかる人をわざはひの日よりのがれしめ 惡きもののために坑のほらるるまで これに平安をあたへたまはん
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 そはヱホバその民をすてたまはず その嗣業をはなれたまはざるなり
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 審判はただしきにかへり心のなほき者はみなその後にしたがはん
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 誰かわがために起りたちて惡きものを責んや 誰か我がために立て不義をおこなふ者をせめんや
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 もしヱホバ我をたすけたまはざりせば わが霊魂はとくに幽寂ところに住ひしならん
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 されどわが足すべりぬといひしとき ヱホバよなんぢの憐憫われをささへたまへり
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 わがうちに憂慮のみつる時 なんぢの安慰わがたましひを喜ばせたまふ
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 律法をもて害ふことをはかる惡の位はなんぢに親むことを得んや
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 彼等はあひかたらひて義人のたましひをせめ罪なき血をつみに定む
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 然はあれどヱホバはわがたかき櫓 わが神はわが避所の磐なりき
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 神はかれらの邪曲をその身におはしめ かれらをその惡き事のなかに滅したまはん われらの神ヱホバはこれを滅したまはん
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.