詩篇 91

1 至上者のもとなる隠れたるところにすまふその人は全能者の蔭にやどらん

Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

2 われヱホバのことを宣て ヱホバはわが避所わが城わがよりたのむ神なりといはん

Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

3 そは神なんぢを狩人のわなと毒をながす疫癘よりたすけいだしたまふべければなり

Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

4 かれその翮をもてなんぢを庇ひたまはん なんぢその翼の下にかくれん その眞實は盾なり干なり

Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5 夜はおどろくべきことあり晝はとびきたる矢あり

Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

6 幽暗にはあゆむ疫癘あり日午にはそこなふ勵しき疾あり されどなんぢ畏るることあらじ

Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

7 千人はなんぢの左にたふれ萬人はなんぢの右にたふる されどその災害はなんぢに近づくことなからん

Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

8 なんぢの眼はただこの事をみるのみ なんぢ惡者のむくいを見ん

Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

9 なんぢ曩にいへりヱホバはわが避所なりと なんぢ至上者をその住居となしたれば

Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

10 災害なんぢにいたらず苦難なんぢの幕屋に近づかじ

Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

11 そは至上者なんぢのためにその使者輩におほせて 汝があゆむもろもろの道になんぢを守らせ給へばなり

Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

12 彼ら手にてなんぢの足の石にふれざらんために汝をささへん

Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

13 なんぢは獅と蝮とをふみ壯獅と蛇とを足の下にふみにじらん

Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

14 彼その愛をわれにそそげるがゆゑに我これを助けん かれわが名をしるがゆゑに我これを高處におかん

Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15 かれ我をよはば我こたへん 我その苦難のときに偕にをりて之をたすけ之をあがめん

Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16 われ長寿をもてかれを足はしめ且わが救をしめさん

Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.