詩篇 74
1 神よいかなれば汝われらをかぎりなく棄たまひしや 奈何ばなんぢの草苑の羊にみかいかりの煙あがれるや
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 ねがはくは往昔なんぢが買求めたまへる公會ゆづりの支派となさんとて贖ひたまへるものを思ひいでたまへ又なんぢが住たまふシオンの山をおもひいで給へ
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 とこしへの滅亡の跡にみあしを向たまへ仇は聖所にてもろもろの惡きわざをおこなへり
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 なんぢの敵はなんぢの集のなかに吼たけびおのが旗をたてて誌とせり
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 かれらは林のしげみにて斧をあぐる人の状にみゆ
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 いま鉞と鎚とをもて聖所のなかなる彫刻めるものをことごとく毀ちおとせり
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 かれらはなんぢの聖所に火をかけ名の居所をけがして地におとしたり
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 かれら心のうちにいふ われらことごとく之をこぼちあらさんと かくて國内なる神のもろもろの會堂をやきつくせり
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 われらの誌はみえず預言者も今はなし 斯ていくその時をかふべき われらのうちに知るものなし
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 神よ敵はいくその時をふるまでそしるや 仇はなんぢの名をとこしへに汚すならんか
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 いかなれば汝その手みぎの手をひきたまふや ねがはくは手をふところよりいだしてかれらを滅したまへ
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 神はいにしへよりわが王なり すくひを世の中におこなひたまへり
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 なんぢその力をもて海をわかち水のなかなる龍の首をくだき
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 鰐のかうべをうちくだき野にすめる民にあたへて食となしたまへり
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 なんぢは泉と水流とをひらき又もろもろの大河をからしたまへり
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 晝はなんぢのもの夜も又汝のものなり なんぢは光と日とをそなへ
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 あまねく地のもろもろの界をたて夏と冬とをつくりたまへり
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 ヱホバよ仇はなんぢをそしり愚かなる民はなんぢの名をけがせり この事をおもひいでたまへ
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 願くはなんぢの鴿のたましひを野のあらき獣にわたしたまふなかれ 苦しむものに命をとこしへに忘れたまふなかれ
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 契約をかへりみたまへ地のくらきところは強暴の宅にて充たればなり
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 ねがはくは虐げらるるものを慚退かしめ給ふなかれ 惱るものと苦しむものとに聖名をほめたたへしめたまへ
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 神よおきてなんぢの訟をあげつらひ愚かなるものの終日なんぢを謗れるをみこころに記たまへ
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 なんぢの敵の聲をわすれたまふなかれ 汝にさからひて起りたつ者のかしがましき聲はたえずあがれり
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
