詩篇 57
1 我をあはれみたまへ神よわれをあはれみたまへ わが霊魂はなんぢを避所とす われ禍害のすぎさるまではなんぢの翼のかげを避所とせん
Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.
2 我はいとたかき神によばはん わがために百事をなしをへたまふ神によばはん
Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.
3 神はたすけを天よりおくりて我をのまんとする者のそしるときに我を救ひたまはん (セラ) 神はその憐憫その眞實をおくりたまはん
Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. (Sélah) Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.
4 わがたましひは群ゐる獅のなかにあり 火のごとくもゆる者 その歯は戈のごとく矢のごとくその舌はとき劍のごとき人の子のなかに我ふしぬ
Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.
5 神よねがはくはみづからを天よりも高くしみさかえを全地のうへに擧たまへ
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
6 かれらはわが足をとらへんとて網をまうく わが霊魂はうなたる かれらはわがまへに阱をほりたり而してみづからその中におちいれり (セラ)
Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. (Sélah)
7 わが心さだまれり神よわがこころ定まれり われ謳ひまつらん頌まつらん
Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
8 わが榮よさめよ 筝よ琴よさめよ われ黎明をよびさまさん
Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.
9 主よわれもろもろの民のなかにてなんぢに感謝し もろもろの國のなかにて汝をほめうたはん
Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.
10 そは汝のあはれみは大にして天にまでいたり なんぢの眞實は雲にまでいたる
Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
11 神よねがはくは自からを天よりも高くし光榮をあまねく地のうへに擧たまへ
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
