< 詩篇 46 >
1 神はわれらの避所また力なり なやめるときの最ちかき助なり
Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
2 さればたとひ地はかはり山はうみの中央にうつるとも我儕はおそれじ
A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
3 よしその水はなりとどろきてさわぐとも その溢れきたるによりて山はゆるぐとも何かあらん (セラ)
Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
4 河ありそのながれは神のみやこをよろこばしめ至上者のすみたまふ聖所をよろこばしむ
Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
5 神そのなかにいませば都はうごかじ 神は朝つとにこれを助けたまはん
Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
6 もろもろの民はさわぎたち もろもろの國はうごきたり 神その聲をいだしたまへば地はやがてとけぬ
Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
7 萬軍のヱホバはわれらとともなり ヤコブの神はわれらのたかき櫓なり (セラ)
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
8 きたりてヱホバの事跡をみよ ヱホバはおほくの懼るべきことを地になしたまへり
Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
9 ヱホバは地のはてまでも戰闘をやめしめ弓ををり戈をたち戰車を火にてやきたまふ
Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
10 汝等しづまりて我の神たるをしれ われはもろもろの國のうちに崇められ全地にあがめらるべし
Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
11 萬軍のヱホバはわれらと偕なり ヤコブの神はわれらの高きやぐらなり (セラ)
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)