< 詩篇 3 >
1 ヱホバよ我にあたする者のいかに蔓延れるや 我にさからひて起りたつもの多し
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
2 わが霊魂をあげつらひて かれは神にすくはるることなしといふ者ぞおほき (セラ)
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 されどヱホバよ なんぢは我をかこめる盾わが榮わが首をもたげ給ふものなり
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
4 われ聲をあげてヱホバによばはればその聖山より我にこたへたまふ (セラ)
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
5 われ臥していね また目さめたり ヱホバわれを支へたまへばなり
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
6 われをかこみて立かまへたる千萬の人をも我はおそれじ
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 ヱホバよねがはくは起たまへ わが神よわれを救ひたまへ なんぢ曩にわがすべての仇の頬骨をうち惡きものの歯ををりたまへり
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
8 救はヱホバにあり ねがはくは恩惠なんぢの民のうへに在んことを (セラ)
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)