詩篇 140

1 ヱホバよねがはくは惡人よりわれを助けいだし 我をまもりて強暴人よりのがれしめたまへ

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

2 かれらは心のうちに殘害をくはだて たえず戰闘をおこす

Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

3 かれらは蛇のごとくおのが舌を利す そのくちびるのうちに蝮の毒あり (セラ)

Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)

4 ヱホバよ願くはわれを保ちてあしきひとの手よりのがれしめ 我をまもりてわが足をつまづかせんと謀るあらぶる人よりのがれしめ給へ

Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

5 高ぶるものはわがために羂と索とをふせ 路のほとりに網をはり かつ機をまうけたり (セラ)

Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)

6 われヱホバにいへらく汝はわが神なり ヱホバよねがはくはわが祈のこゑをきき給へ

Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

7 わが救のちからなる主の神よ なんぢはたたかひの日にわが首をおほひたまへり

Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

8 ヱホバよあしきひとの欲のままにすることをゆるしたまふなかれ そのあしき企圖をとげしめたまふなかれ おそらくは彼等みづから誇らん (セラ)

Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)

9 われを圍むものの首はおのれのくちびるの殘害におほはるべし

Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

10 もえたる炭はかれらのうへにおち かれらは火になげいれられ ふかき穴になげいれられて再びおきいづることあたはざるべし

Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

11 惡言をいふものは世にたてられず 暴ぶるものはわざはひに追及れてたふさるべし

Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

12 われは苦しむものの訴とまづしきものの義とをヱホバの守りたまふを知る

Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

13 義者はかならず聖名にかんしやし直者はみまへに住ん

A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.