詩篇 14

1 愚なるものは心のうちに神なしといへり かれらは腐れたり かれらは憎むべき事をなせり 善をおこなふ者なし

Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 ヱホバ天より人の子をのぞみみて悟るもの神をたづぬる者ありやと見たまひしに

Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 みな逆きいでてことごとく腐れたり 善をなすものなし一人だになし

Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 不義をおこなふ者はみな智覺なきか かれらは物くふごとくわが民をくらひ またヱホバをよぶことをせざるなり

Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 視よかかる時かれらは大におそれたり 神はただしきものの類のなかに在せばなり

Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 なんぢらは苦しめるものの謀略をあなどり辱かしむ されどヱホバはその避所なり

Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 ねがはくはシオンよりイスラエルの救のいでんことを ヱホバその民のとらはれたるを返したまふときヤコブはよろこびイスラエルは樂まん

Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.