< 詩篇 116 >
1 われヱホバを愛しむ そはわが聲とわが願望とをききたまへばなり
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
2 ヱホバみみを我にかたぶけたまひしが故に われ世にあらんかぎりヱホバを呼まつらむ
Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
3 死の繩われをまとひ陰府のくるしみ我にのぞめり われは患難とうれへとにあへり (Sheol )
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol )
4 その時われヱホバの名をよべり ヱホバよ願くはわが霊魂をすくひたまへと
I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
5 ヱホバは恩惠ゆたかにして公義ましませり われらの神はあはれみ深し
Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
6 ヱホバは愚かなるものを護りたまふ われ卑くせられしがヱホバ我をすくひたまへり
Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 わが霊魂よなんぢの平安にかへれ ヱホバは豊かになんぢを待ひたまへばなり
Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 汝はわがたましひを死より わが目をなみだより わが足を顛蹶よりたすけいだしたまひき
Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
11 われ惶てしときに云らく すべての人はいつはりなりと
Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
12 我いかにしてその賜へるもろもろの恩惠をヱホバにむくいんや
Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
13 われ救のさかづきをとりてヱホバの名をよびまつらむ
Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
14 我すべての民のまへにてヱホバにわが誓をつくのはん
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
16 ヱホバよ誠にわれはなんぢの僕なり われはなんぢの婢女の子にして汝のしもべなり なんぢわが縲絏をときたまへり
Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
17 われ感謝をそなへものとして汝にささげん われヱホバの名をよばん
Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
18 我すべての民のまへにてヱホバにわがちかひを償はん
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 ヱルサレムよ汝のなかにてヱホバのいへの大庭のなかにて此をつくのふべし ヱホバを讃まつれ
V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.