箴言 知恵の泉 9
1 智慧はその家を建て その七の柱を砍成し
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 その畜を宰り その酒を混和せ その筵をそなへ
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 その婢女をつかはして邑の高處に呼はりいはしむ
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 拙者よここに來れと また智慧なき者にいふ
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 汝等きたりて我が糧を食ひ わがまぜあはせたる酒をのみ
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 拙劣をすてて生命をえ 聰明のみちを行め
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 嘲笑者をいましむる者は恥を己にえ 惡人を責むる者は疵を己にえん
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 嘲笑者を責むることなかれ 恐くは彼なんぢを惡まん 智慧ある者をせめよ 彼なんぢを愛せん
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 智慧ある者に授けよ 彼はますます智慧をえん 義者を敎へよ 彼は知識に進まん
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 ヱホバを畏るることは智慧の根本なり 聖者を知るは聰明なり
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 我により汝の日は多くせられ 汝のいのちの年は増べし
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 汝もし智慧あらば自己のために智慧あるなり 汝もし嘲らば汝ひとり之を負ん
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 愚なる婦は嘩しく且つたなくして何事をも知らず
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 その家の門に坐し邑のたかき處にある座にすわり
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 道をますぐに過る往來の人を招きていふ
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 拙者よここに來れと また智慧なき人にむかひては之にいふ
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 竊みたる水は甘く密かに食ふ糧は美味ありと
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
