箴言 知恵の泉 28
1 惡者は逐ふ者なけれども逃げ 義者は獅子のごとくに勇まし
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 國の罪によりて侯伯多くなり 智くして知識ある人によりて國は長く保つ
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 弱者を虐ぐる貧人は糧をのこさざる暴しき雨のごとし
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 律法を棄るものは惡者をほめ 律法を守る者はこれに敵す
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 惡人は義きことを覺らず ヱホバを求むる者は凡の事をさとる
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 義しくあゆむ貧者は曲れる路をあゆむ富者に愈る
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 律法を守る者は智子なり 放蕩なる者に交るものは父を辱かしむ
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 利息と高利とをもてその財產を増すものは貧人をめぐむ者のために之をたくはふるなり
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 耳をそむけて律法を聞ざる者はその祈すらも憎まる
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 義者を惡き道に惑す者はみづから自己の阱に陷らん されど質直なる者は福祉をつぐべし
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 富者はおのれの目に自らを智慧ある者となす されど聰明ある貧者は彼をはかり知る
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 義者の喜ぶときは大なる榮あり 惡者の起るときは民身を匿す
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 その罪を隱すものは榮ゆることなし 然ど認らはして之を離るる者は憐憫をうけん
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 恒に畏るる人は幸福なり その心を剛愎にする者は災禍に陷るべし
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 貧しき民を治むるあしき侯伯は吼る獅子あるひは饑たる熊のごとし
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 智からざる君はおほく暴虐をおこなふ 不義の利を惡む者は遐齢をうべし
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 人を殺してその血を心に負ふ者は墓に奔るなり 人これを阻むること勿れ
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 義く行む者は救をえ 曲れる路に行む者は直に跌れん
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 おのれの田地を耕す者は糧にあき 放蕩なる者に從ふものは貧乏に飽く
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 忠信なる人は多くの幸福をえ 速かに富を得んとする者は罪を免れず
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 人を偏視るはよからず 人はただ一片のパンのために愆を犯すなり
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 惡目をもつ者は財をえんとて急がはしく 却て貧窮のおのれに來るを知らず
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 人を譴むる者は舌をもて諂ふ者よりも大なる感謝をうく
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 父母の物を竊みて罪ならずといふ者は滅す者の友なり
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 心に貧る者は爭端を起し ヱホバに倚賴むものは豊饒になるべし
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 おのれの心を恃む者は愚なり 智慧をもて行む者は救をえん
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 貧者に賙すものは乏しからず その目を掩ふ者は詛を受ること多し
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 惡者の起るときは人匿れ その滅るときは義者ます
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
