箴言 知恵の泉 16
1 心に謀るところは人にあり 舌の答はヱホバより出づ
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 人の途はおのれの目にことごとく潔しと見ゆ 惟ヱホバ霊魂をはかりたまふ
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 なんぢの作爲をヱホバに託せよ さらば汝の謀るところ必ず成るべし
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 ヱホバはすべての物をおのおのその用のために造り 惡人をも惡き日のために造りたまへり
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 すべて心たかぶる者はヱホバに惡まれ 手に手をあはするとも罪をまぬかれじ
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 憐憫と眞實とによりて愆は贖はる ヱホバを畏るることによりて人惡を離る
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 ヱホバもし人の途を喜ばば その人の敵をも之と和がしむべし
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 義によりて得たるところの僅少なる物は不義によりて得たる多の資財にまさる
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 人は心におのれの途を考へはかる されどその歩履を導くものはヱホバなり
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 王のくちびるには神のさばきあり 審判するときその口あやまる可らず
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 公平の權衡と天秤とはヱホバのものなり 嚢にある法馬もことごとく彼の造りしものなり
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 惡をおこなふことは王の憎むところなり 是その位は公義によりて堅く立ばなり
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 義しき口唇は王によろこばる 彼等は正直をいふものを愛す
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 王の怒は死の使者のごとし 智慧ある人はこれをなだむ
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 王の面の光には生命あり その恩寵は春雨の雲のごとし
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 智慧を得るは金をうるよりも更に善らずや 聰明をうるは銀を得るよりも望まし
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 惡を離るるは直き人の路なり おのれの道を守るは霊魂を守るなり
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 驕傲は滅亡にさきだち誇る心は傾跌にさきだつ
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 卑き者に交りて謙だるは驕ぶる者と偕にありて贓物をわかつに愈る
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 愼みて御言をおこなふ者は益をうべし ヱホバに倚賴むものは福なり
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 心に智慧あれば哲者と稱へらる くちびる甘ければ人の知識をます
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 明哲はこれを持つものに生命の泉となる 愚なる者をいましむる者はおのれの痴是なり
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 智慧ある者の心はおのれの口ををしへ 又おのれの口唇に知識をます
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 こころよき言は蜂蜜のごとくにして 霊魂に甘く骨に良薬となる
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 人の自から見て正しとする途にして その終はつひに死にいたる途となるものあり
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 勞をるものは飮食のために骨をる 是その口おのれに迫ればなり
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 邪曲なる人は惡を掘る その口唇には烈しき火のごときものあり
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 いつはる者はあらそひを起し つけぐちする者は朋友を離れしむ
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 強暴人はその鄰をいざなひ 之を善らざる途にみちびく
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 その目を閉て惡を謀り その口唇を蹙めて惡事を成遂ぐ
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 白髮は榮の冠弁なり 義しき途にてこれを見ん
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 怒を遅くする者は勇士に愈り おのれの心を治むる者は城を攻取る者に愈る
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 人は籤をひく されど事をさだむるは全くヱホバにあり
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
