箴言 知恵の泉 12
1 訓誨を愛する者は知識を愛す 懲戒を惡むものは畜のごとし
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 善人はヱホバの恩寵をうけ 惡き謀略を設くる人はヱホバに罰せらる
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 人は惡をもて堅く立ことあたはず 義人の根は動くことなし
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 賢き婦はその夫の冠弁なり 辱をきたらする婦は夫をしてその骨に腐あるが如くならしむ
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 義者のおもひは直し 惡者の計るところは虚偽なり
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 惡者の言は人の血を流さんとて伺ふ されど直者の口は人を救ふなり
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 惡者はたふされて無ものとならん されど義者の家は立べし
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 人はその聰明にしたがひて譽られ 心の悖れる者は藐めらる
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 卑賤してしもべある者は自らたかぶりて食に乏き者に愈る
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 義者はその畜の生命を顧みる されど惡者は殘忍をもてその憐憫とす
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 おのれの田地を耕すものは食にあく 放蕩なる人にしたがふ者は智慧なし
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 惡者はあしき人の獲たる物をうらやみ 義者の根は芽をいだす
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 惡者はくちびるの愆によりて罟に陷る されど義者は患難の中よりまぬかれいでん
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 人はその口の徳によりて福祉に飽ん 人の手の行爲はその人の身にかへるべし
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 愚なる者はみづからその道を見て正しとす されど智慧ある者はすすめを容る
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 愚なる者はただちに怒をあらはし 智きものは恥をつつむ
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 眞實をいふものは正義を述べ いつはりの證人は虚偽をいふ
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 妄りに言をいだし劍をもて刺がごとくする者あり されど智慧ある者の舌は人をいやす
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 眞理をいふ口唇は何時までも存つ されど虚偽をいふ舌はただ瞬息のあひだのみなり
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 惡事をはかる者の心には欺詐あり 和平を謀る者には歓喜あり
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 義者には何の禍害も來らず 惡者はわざはひをもて充さる
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 いつはりの口唇はヱホバに憎まれ 眞實をおこなふ者は彼に悦ばる
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 賢人は知識をかくす されど愚なる者のこころは愚なる事を述ぶ
Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 勤めはたらく者の手は人ををさむるにいたり惰者は人に服ふるにいたる
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 うれひ人の心にあれば之を屈ます されど善言はこれを樂します
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 義者はその友に道を示す されど惡者は自ら途にまよふ
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 惰者はおのれの猟獲たる物をも燔ず 勉めはたらくことは人の貴とき寳なり
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 義しき道には生命ありその道すぢには死なし
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
