< 箴言 知恵の泉 10 >
1 ソロモンの箴言 智慧ある子は父を欣ばす 愚なる子は母の憂なり
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 不義の財は益なし されど正義は救ひて死を脱かれしむ
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 ヱホバは義者の霊魂を餓ゑしめず 惡者にその欲するところを得ざらしむ
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 手をものうくして動くものは貧くなり 勤めはたらく者の手は富を得
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 夏のうちに斂むる者は智き子なり 収穫の時にねむる者は辱をきたす子なり
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 心の智き者は誡命を受く されど口の頑愚なる者は滅さる
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 直くあゆむ者はそのあゆむこと安し されどその途を曲ぐる者は知らるべし
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 眼をもて眴せする者は憂をおこし 口の頑愚なる者は亡さる
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 義者の口は生命の泉なり 惡者の口は強暴を掩ふ
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 哲者のくちびるには智慧あり 智慧なき者の背のためには鞭あり
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 智慧ある者は知識をたくはふ 愚かなる者の口はいまにも滅亡をきたらす
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 富者の資財はその堅き城なり 貧者のともしきはそのほろびなり
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 義者が動作は生命にいたり 惡者の利得は罪にいたる
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 敎をまもる者は生命の道にあり懲戒をすつる者はあやまりにおちいる
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 怨をかくす者には虚偽のくちびるあり 誹謗をいだす者は愚かなる者なり
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 言おほけれぼ罪なきことあたはず その口唇を禁むるものは智慧あり
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 義者の舌は精銀のごとし 惡者の心は値すくなし
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 義者の口唇はおほくの人をやしなひ 愚なる者は智慧なきに由て死ぬ
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 ヱホバの祝福は人を富す 人の勞苦はこれに加ふるところなし
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 愚かなる者は惡をなすを戯れごとのごとくす 智慧のさとかる人にとりても是のごとし
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 惡者の怖るるところは自己にきたり 義者のねがふところはあたへらる
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 狂風のすぐるとき惡者は無に歸せん 義者は窮なくたもつ基のごとし
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 惰る者のこれを遣すものに於るは酢の歯に於るが如く煙の目に於るが如し
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 ヱホバを畏るることは人の日を多くす されど惡者の年はちぢめらる
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 ヱホバの途は直者の城となり 惡を行ふものの滅亡となる
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 義者は何時までも動かされず 惡者は地に住むことを得じ
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 義者の口は智慧をいだすなり 虚偽の舌は抜るべし
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 義者のくちびるは喜ばるべきことをわきまへ 惡者の口はいつはりを語る
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.