< マタイの福音書 12 >
1 その頃イエス安息 日に麥 畠をとほり給ひしに、弟子たち飢ゑて穗を摘み、食ひ始めたるを、
Jednou v sobotu, sváteční den židů, procházel Ježíš se svými učedníky obilným polem. Učedníci měli hlad, trhali klasy a jedli zrní.
2 パリサイ人 見てイエスに言ふ『視よ、なんぢの弟子は安息 日に爲まじき事をなす』
Farizejové to viděli a žalovali Ježíšovi: „Podívej se, tvoji žáci dělají, co je v sobotu zakázáno!“
3 彼らに言ひ給ふ『ダビデがその伴へる人々とともに飢ゑしとき、爲しし事を讀まぬか。
Ježíš na to: „Cožpak jste nečetli, co učinil král David, když on a jeho družina byli hladoví?
4 即ち神の家に入りて、祭司のほかは、己もその伴へる人々も食ふまじき供のパンを食へり。
Jak vešli do chrámu a jedli posvátné chleby, které směli jíst jen kněží?
5 また安息 日に祭司らは宮の内にて安息 日を犯せども、罪なきことを律法にて讀まぬか。
Nebo jste nečetli v Mojžíšově zákoně, že kněží v chrámu pracují v sobotu? Porušují sobotní klid, a přesto jsou bez hříchu.
Ale říkám vám, že je tu někdo, kdo je víc než chrám.
7 「われ憐憫を好みて犧牲を好まず」とは、如何なる意かを汝ら知りたらんには、罪なき者を罪せざりしならん。
Kdybyste rozuměli biblickému slovu ‚Nejde mi o oběti, ale chci, abyste byli milosrdní!‘pak byste nikoho neodsuzovali neprávem.
Kristus je pánem i nad sobotou.“
9 イエス此處を去りて、彼らの會堂に入り給ひしに、
Odtud šel do synagogy.
10 視よ、片手なえたる人あり。人々イエスを訴へんと思ひ、問ひていふ『安息 日に人を醫すことは善きか』
Tam byl člověk s ochrnutou rukou. Farizejové hledali nějakou záminku, aby mohli Ježíše obžalovat, a proto se ho otázali: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“
11 彼らに、言ひたまふ『汝 等のうち一匹の羊をもてる者あらんに、もし安息 日に穴に陷らば、之を取りあげぬか。
On jim na to řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovci a ta by spadla v sobotu do rokle, nepodnikli byste vše, abyste ji vytáhli?
12 人は羊より優るること如何ばかりぞ。さらば安息 日に善をなすは可し』
Oč cennější je člověk! Proto je správné dělat dobro i v sobotu.“
13 ここにかの人に言ひ給ふ『なんぢの手を伸べよ』かれ伸べたれば、他の手のごとく癒ゆ。
Obrátil se k postiženému a řekl mu: „Natáhni ruku!“On to udělal a byla zdravá jako ta druhá.
14 パリサイ人いでていかにしてかイエスを亡さんと議る。
Farizejové odešli a radili se, jak by Ježíše zneškodnili.
15 イエス之を知りて此處を去りたまふ。多くの人したがひ來りたれば、ことごとく之を醫し、
Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné.
Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili.
17 これ預言者イザヤによりて云はれたる言の成就せんためなり。曰く、
Tak se naplnilo Izajášovo proroctví:
18 『視よ、わが選びたる我が僕、わが心の悦ぶ我が愛しむ者、我わが靈を彼に與へん、彼は異邦人に正義を告げ示さん。
„To je můj služebník, ten, pro kterého jsem se rozhodl, můj milovaný, potěšení mé duše. Dám mu svého Ducha a bude soudit národy.
19 彼は爭はず、叫ばず、その聲を大路にて聞く者なからん。
Nebude se přít, ani nikoho překřikovat, nebude dělat hluk na ulicích,
20 正義をして勝ち遂げしむるまでは、傷へる葦を折ることなく、煙れる亞麻を消すことなからん。
nalomené stéblo nedolomí, doutnající knot neuhasí, dokud všechno nenapraví.
Stane se nadějí všech národů.“
22 ここに惡鬼に憑かれたる盲目の唖者を御許に連れ來りたれば、之を醫して、唖者の物 言ひ見ゆるやうに爲し給ひぬ。
Pak přivedli k Ježíšovi slepého a němého člověka. Ježíš ho uzdravil, takže viděl a mluvil.
23 群衆みな驚きて言ふ『これはダビデの子にあらぬか』
Lidé užasli a říkali: „On je snad opravdu Boží král z rodu Davidova!“
24 然るにパリサイ人ききて言ふ『この人、惡鬼の首ベルゼブルによらでは、惡鬼を逐ひ出すことなし』
Ale slyšeli to farizejové a namítali: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“
25 イエス彼らの思を知りて言ひ給ふ『すべて分れ爭ふ國はほろび、分れ爭ふ町また家はたたず。
Ježíš však poznal, co si myslí, a proto řekl: „Rozdělené království končí v ruinách a žádné město nebo domov vnitřně rozdvojené neobstojí.
26 サタンもしサタンを逐ひ出さば、自ら分れ爭ふなり。さらばその國いかで立つべき。
Tak nemůže satan vyhánět satana. Jak by pak obstálo jeho království?
27 我もしベルゼブルによりて惡鬼を逐ひ出さば、汝らの子は誰によりて之を逐ひ出すか。この故に彼らは汝らの審判 人となるべし。
Já, podle vás, odstraňuji temnotu ve jménu duchovní tmy. I mezi vámi jsou lidé, kteří bojují proti temným silám. Zeptejte se jich, jakou mocí to činí.
28 されど我もし神の靈によりて惡鬼を逐ひ出さば、神の國は既に汝らに到れるなり。
Jestliže já ovšem vyháním zlo v moci Božího Ducha, pak už k vám přišlo Boží království.
29 人まづ強き者を縛らずば、いかで強き者の家に入りて、その家財を奪ふことを得ん、縛りて後その家を奪ふべし。
Když chce někdo ukrást věci z domu silného člověka, musí ho nejdříve svázat, a pak si to může odnést. Tak i ze satanovy moci může vysvobodit jen ten, kdo je silnější než on.
30 我と偕ならぬ者は我にそむき、我とともに集めぬ者は散すなり。
Kdo není se mnou, je proti mně, kdo se mnou neshromažďuje, rozhazuje.
31 この故に汝らに告ぐ、人の凡ての罪と瀆とは赦されん、されど御靈を瀆すことは赦されじ。
Co mluvíte proti mně, to vám může být odpuštěno. Ale pozor – nemluvte proti moci Ducha, který působí skrze mne. To vám Bůh nikdy neodpustí.
32 誰にても言をもて人の子に逆ふ者は赦されん、されど言をもて聖 靈に逆ふ者は、この世にても後の世にても赦されじ。 (aiōn )
33 或は樹をも善しとし、果をも善しとせよ。或は樹をも惡しとし、果をも惡しとせよ。樹は果によりて知らるるなり。
Jaký strom vypěstujete, takové ponese ovoce. Dobrý dobré, planý plané.
34 蝮の裔よ、なんぢら惡しき者なるに、爭で善きことを言ひ得んや。それ心に滿つるより口に言はるるなり。
Vy podvodníci! Jak byste mohli mluvit dobré, když jste zlí? Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají.
35 善き人は善き倉より善き物をいだし、惡しき人は惡しき倉より惡しき物をいだす。
Dobrý člověk rozdává z dobrého pokladu svého srdce a zlý člověk ze zlého.
36 われ汝らに告ぐ、人の語る凡ての虚しき言は、審判の日に糺さるべし。
Počítejte s tím, že budete skládat účty z každého neupřímného slova.
37 それは汝の言によりて義とせられ、汝の言によりて罪せらるるなり』
Vaše slova o vás rozhodnou: buď vás ospravedlní, nebo odsoudí.“
38 ここに或 學者・パリサイ人ら答へて言ふ『師よ、われら汝の徴を見んことを願ふ』
Potom žádali farizejové a učitelé zákona Ježíše, aby se prokázal nějakým zázrakem.
39 答へて言ひたまふ『邪曲にして不義なる代は徴を求む、されど預言者ヨナの徴のほかに徴は與へられじ。
On jim však odpověděl: „Vězíte v hříchu a zatvrzelosti, a proto vyžadujete další důkazy. Nedostanete je!
40 即ち「ヨナが三日 三夜、大魚の腹の中に在りし」ごとく、人の子も三日 三夜、地の中に在るべきなり。
Tak jako věříte, že byl Jonáš tři dny a tři noci v útrobách mořského živočicha, tak budete muset uvěřit, že Syn člověka třetí den vstane z hrobu.
41 ニネベの人、審判のとき今の代の人とともに立ちて之が罪を定めん、彼らはヨナの宣ぶる言によりて悔改めたり。視よ、ヨナよりも勝るもの此處に在り。
Lidé z Ninive vystoupí na soudu proti vám a usvědčí vás, protože oni vzali vážně Jonášovu zvěst. A k vám mluví ten, kdo je víc než Jonáš.
42 南の女王、審判のとき今の代の人とともに起きて之が罪を定めん、彼はソロモンの智慧を聽かんとて地の極より來れり。視よ、ソロモンよりも勝る者ここに在り。
Královna ze Sáby vystoupí na soudu jako další svědek proti vám. Neváhala přijet z daleké země, aby poznala Šalomounovu moudrost. A tady je někdo větší než Šalomoun.
43 穢れし靈、人を出づるときは、水なき處を巡りて休を求む、而して得ず。
Když je z člověka vyhnán nečistý duch, hledá, kde jinde by se zabydlel. Ale nechce se snadno vzdát prvního hostitele. Když vidí, že srdce toho člověka je sice vyčištěné a upravené, ale zůstává prázdné, nastěhuje se tam zpět se sedmi společníky horšími, než je sám. Takový člověk je na tom potom hůř než předtím. To nebezpečí hrozí i vám.“
44 乃ち「わが出でし家に歸らん」といひ、歸りて、その家の空きて掃き淨められ、飾られたるを見、
45 遂に往きて己より惡しき他の七つの靈を連れきたり、共に入りて此處に住む。されば其の人の後の状は前よりも惡しくなるなり。邪曲なる此の代もまた斯くの如くならん』
46 イエスなほ群衆にかたり居給ふとき、視よ、その母と兄弟たちと、彼に物 言はんとて外に立つ。
Ježíš ještě mluvil v přeplněném domě, když přišla jeho matka a bratři. Čekali venku, protože s ním chtěli mluvit.
47 或 人イエスに言ふ『視よ、なんぢの母と兄弟たちと、汝に物 言はんとて外に立てり』
Když ho jeden z davu upozornil, že na něho čekají,
48 イエス告げし者に答へて言ひたまふ『わが母とは誰ぞ、わが兄弟とは誰ぞ』
řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“
49 かくて手をのべ、弟子たちを指して言ひたまふ『視よ、これは我が母、わが兄弟なり。
Ukázal na své učedníky se slovy: „To je moje rodina.
50 誰にても天にいます我が父の御意をおこなふ者は、即ち我が兄弟、わが姉妹、わが母なり』
Každý, kdo poslouchá mého nebeského Otce, je můj bratr, sestra i matka!“