< ルカの福音書 1 >
1 我らの中に成りし事の物語につき、始よりの目撃者にして、
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
2 御言の役者となりたる人々の、我らに傳へし其のままを書き列ねんと、手を著けし者あまたある故に、
Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
4 テオピロ閣下よ、汝の教へられたる事の慥なるを悟らせん爲に、これが序を正して書き贈るは善き事と思はるるなり。
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 ユダヤの王ヘロデの時、アビヤの組の祭司に、ザカリヤという人あり。その妻はアロンの裔にて、名をエリサベツといふ。
Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 二人ながら神の前に正しくして、主の誡命と定規とを、みな缺なく行へり。
Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
7 エリサベツ石女なれば、彼らに子なし、また二人とも年 邁みぬ。
A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 さてザカリヤその組の順番に當りて、神の前に祭司の務を行ふとき、
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 祭司の慣例にしたがひて、籤をひき主の聖所に入りて、香を燒くこととなりぬ。
Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 香を燒くとき、民の群みな外にありて祈りゐたり。
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 時に主の使あらはれて、香壇の右に立ちたれば、
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 御使いふ『ザカリヤよ、懼るな、汝の願は聽かれたり。汝の妻エリサベツ男子を生まん、汝その名をヨハネと名づくべし。
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 なんぢに喜悦と歡樂とあらん、又おほくの人もその生るるを喜ぶべし。
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
15 この子、主の前に大ならん、また葡萄酒と濃き酒とを飮まず、母の胎を出づるや聖 靈にて滿されん。
Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 また多くのイスラエルの子らを、主なる彼らの神に歸らしめ、
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 且エリヤの靈と能力とをもて、主の前に往かん。これ父の心を子に、戻れる者を義人の聰明に歸らせて、整へたる民を主のために備へんとてなり』
Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
18 ザカリヤ御使にいふ『何に據りてか此の事あるを知らん。我は老人にて、妻もまた年 邁みたり』
I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 御使こたへて言ふ『われは神の御前に立つガブリエルなり、汝に語りてこの嘉き音信を告げん爲に遣さる。
Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 視よ、時いたらば必ず成就すべき我が言を信ぜぬに因り、なんぢ物 言へずなりて、此らの事の成る日までは語ること能はじ』
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 民はザカリヤを俟ちゐて、其の聖所の内に久しく留るを怪しむ。
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 遂に出で來りたれど語ること能はねば、彼らその聖所の内にて異象を見たることを悟る。ザカリヤは、ただ首にて示すのみ、なほ唖なりき。
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 此の後その妻エリサベツ孕りて、五月ほど隱れをりて言ふ、
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 『主わが恥を人の中に雪がせんとて、我を顧み給ふときは、斯く爲し給ふなり』
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 その六月めに、御使ガブリエル、ナザレといふガリラヤの町にをる處女のもとに、神より遣さる。
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 この處女はダビデの家のヨセフといふ人と許嫁せし者にて、其の名をマリヤと云ふ。
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 御使、處女の許にきたりて言ふ『めでたし、惠まるる者よ、主なんぢと偕に在せり』
I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 マリヤこの言によりて心いたく騷ぎ、斯かる挨拶は如何なる事ぞと思ひ廻らしたるに、
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 御使いふ『マリヤよ、懼るな、汝は神の御前に惠を得たり。
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 視よ、なんぢ孕りて男子を生まん、其の名をイエスと名づくべし。
A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 彼は大ならん、至高者の子と稱へられん。また主たる神、これに其の父ダビデの座位をあたへ給へば、
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 ヤコブの家を永遠に治めん。その國は終ることなかるべし』 (aiōn )
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn )
34 マリヤ御使に言ふ『われ未だ人を知らぬに、如何にして此の事のあるべき』
I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 御使こたへて言ふ『聖 靈なんぢに臨み、至高者の能力なんぢを被はん。此の故に汝が生むところの聖なる者は、神の子と稱へらるべし。
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 視よ、なんぢの親族エリサベツも、年 老いたれど、男子を孕めり。石女といはれたる者なるに、今は孕りてはや六月になりぬ。
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
38 マリヤ言ふ『視よ、われは主の婢女なり。汝の言のごとく、我に成れかし』つひに御使はなれ去りぬ。
I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 その頃マリヤ立ちて山里に急ぎ往き、ユダの町にいたり、
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 ザカリヤの家に入りてエリサベツに挨拶せしに、
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 エリサベツその挨拶を聞くや、兒は胎内にて躍れり。エリサベツ聖 靈にて滿され、
I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 聲 高らかに呼はりて言ふ『をんなの中にて汝は祝福せられ、その胎の實もまた祝福せられたり。
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 わが主の母われに來る、われ何によりてか之を得し。
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 視よ、なんぢの挨拶の聲、わが耳に入るや、我が兒、胎内にて喜びをどれり。
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 信ぜし者は幸福なるかな、主の語り給ふことは必ず成就すべければなり』
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48 その婢女の卑しきをも顧み給へばなり。視よ、今よりのち萬 世の人われを幸福とせん。
Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 全能者われに大なる事を爲したまへばなり。その御名は聖なり、
Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 そのあはれみは代々かしこみ恐るる者に臨むなり。
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 神は御腕にて權力をあらはし、心の念に高ぶる者を散し、
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 權勢ある者を座位より下し、いやしき者を高うし、
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 飢ゑたる者を善き物に飽かせ、富める者を空しく去らせ給ふ。
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
55 アブラハムとその裔とに對するあはれみを永遠に忘れじとて、僕イスラエルを助けたまへり』 (aiōn )
(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (aiōn )
56 かくてマリヤは、三月ばかりエルザベツと偕に居りて、己が家に歸れり。
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
57 さてエリサベツ産む期みちて男子を生みたれば、
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58 その最寄のもの親族の者ども、主の大なる憐憫をエリサベツに垂れ給ひしことを聞きて、彼とともに喜ぶ。
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 八日めになりて、其の子に割禮を行はんとて人々きたり、父の名に因みてザカリヤと名づけんとせしに、
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 かれら言ふ『なんぢの親族の中には此の名をつけたる者なし』
I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 而して父に首にて示し、いかに名づけんと思ふか、問ひたるに、
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 ザカリヤ書板を求めて『その名はヨハネなり』と書きしかば、みな怪しむ。
A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 ザカリヤの口たちどころに開け、舌ゆるみ、物いひて神を讃めたり。
A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 最寄に住む者みな懼をいだき、又すべて此 等のこと徧くユダヤの山里に言ひ囃されたれば、
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 聞く者みな之を心にとめて言ふ『この子は如何なる者にか成らん』主の手かれと偕に在りしなり。
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 かくて父ザカリヤ聖 靈にて滿され預言して言ふ、
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
68 『讃むべきかな、主イスラエルの神、その民をかへりみて贖罪をなし、
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
69 我らのために救の角を、その僕ダビデの家に立て給へり。
A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
70 これぞ古へより聖 預言者の口をもて言ひ給ひし如く、 (aiōn )
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn )
71 我らを仇より、凡て我らを憎む者の手より、取り出したまふ救なる。
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 我らの先祖に憐憫を垂れ、その聖なる契約を思し、
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 我らの先祖アブラハムに立て給ひし御誓を忘れずして、
Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
76 幼兒よ、なんぢは至高者の預言者と稱へられん。これ主の御前に先だちゆきて、其の道を備へ、
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 これ我らの神の深き憐憫によるなり。この憐憫によりて朝のひかり、上より臨み、
Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 暗黒と死の蔭とに坐する者をてらし、我らの足を平和の路にみちびかん』
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 かくて幼兒は漸に成長し、その靈 強くなり、イスラエルに現るる日まで荒野にゐたり。
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.