ルカの福音書 22
1 さて過越といふ除酵祭 近づけり。
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2 祭司長・學者らイエスを殺さんとし、その手段いかにと求む、民を懼れたればなり。
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3 時にサタン、十二の一人なるイスカリオテと稱ふるユダに入る。
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4 ユダ乃ち祭司長・宮守頭どもに往きて、イエスを如何にして付さんと議りたれば、
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5 彼ら喜びて銀を與へんと約す。
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 ユダ諾ひて、群衆の居らぬ時にイエスを付さんと好き機をうかがふ。
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 過越の羔羊を屠るべき除酵祭の日 來りたれば、
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8 イエス、ペテロとヨハネとを遣さんとして言ひたまふ『往きて我らの食せん爲に過越の備をなせ』
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 彼ら言ふ『何處に備ふることを望み給ふか』
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 イエス言ひたまふ『視よ、都に入らば、水をいれたる瓶を持つ人なんぢらに遇ふべし、之に從ひゆき、その入る所の家にいりて、
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 家の主人に「師なんぢに言ふ、われ弟子らと共に過越の食をなすべき座敷は何處なるか」と言へ。
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 さらば調へたる大なる二階 座敷を見すべし。其處に備へよ』
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 かれら出で往きて、イエスの言ひ給ひし如くなるを見て、過越の設備をなせり。
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 時いたりてイエス席に著きたまひ、使徒たちも共に著く。
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 かくて彼らに言ひ給ふ『われ苦難の前に、なんぢらと共にこの過越の食をなすことを望みに望みたり。
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16 われ汝らに告ぐ、神の國にて過越の成就するまでは、我 復これを食せざるべし』
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 かくて酒杯を受け、かつ謝して言ひ給ふ『これを取りて互に分ち飮め。
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 われ汝らに告ぐ、神の國の來るまでは、われ今よりのち葡萄の果より成るものを飮まじ』
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 またパンを取り謝してさき、弟子たちに與へて言ひ給ふ『これは汝らの爲に與ふる我が體なり。我が記念として之を行へ』
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 夕餐ののち酒杯をも然して言ひ給ふ『この酒杯は、汝らの爲に流す我が血によりて立つる新しき契約なり。
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 されど視よ、我を賣る者の手、われと共に食卓の上にあり、
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22 實に人の子は定められたる如く逝くなり。されど之を賣る者は禍害なるかな』
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 弟子たち己らの中にて此の事をなす者は、誰ならんと互に問ひ始む。
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 また彼らの間に、己らの中たれか大ならんとの爭論おこりたれば、
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25 イエス言ひたまふ『異邦人の王はその民を宰どり、また民を支配する者は恩人と稱へらる。
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 されど汝らは然あらざれ、汝 等のうち大なる者は若き者のごとく、頭たる者は事ふる者の如くなれ。
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27 食事の席に著く者と事ふる者とは、何れか大なる。食事の席に著く者ならずや、されど我は汝らの中にて事ふる者のごとし。
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 汝らは我が嘗試のうちに絶えず我とともに居りし者なれば、
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 わが父の我に任じ給へるごとく、我も亦なんぢらに國を任ず。
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 これ汝らの我が國にて我が食卓に飮食し、かつ座位に坐してイスラエルの十二の族を審かん爲なり。
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 シモン、シモン、視よ、サタン汝らを麥のごとく篩はんとて請ひ得たり。
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32 されど我なんぢの爲に、その信仰の失せぬやうに祈りたり、なんぢ立ち歸りてのち兄弟たちを堅うせよ』
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 シモン言ふ『主よ、我は汝とともに獄にまでも、死にまでも往かんと覺悟せり』
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 イエス言ひ給ふ『ペテロよ、我なんぢに告ぐ、今日なんぢ三度われを知らずと否むまでは、鷄 鳴かざるべし』
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 かくて弟子たちに言ひ給ふ『財布・嚢・鞋をも持たせずして汝らを遣ししとき、缺けたる所ありしや』彼ら言ふ『無かりき』
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 イエス言ひ給ふ『されど今は財布ある者は之を取れ、嚢ある者も然すべし。また劍なき者は衣を賣りて劍を買へ。
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37 われ汝らに告ぐ「かれは愆人と共に數へられたり」と録されたるは、我が身に成し遂げらるべし。凡そ我に係る事は成し遂げらるればなり』
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38 弟子たち言ふ『主、見たまへ、茲に劍 二振あり』イエス言ひたまふ『足れり』
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 遂に出でて、常のごとくオリブ山に往き給へば、弟子たちも從ふ。
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 其處に至りて彼らに言ひたまふ『誘惑に入らぬやうに祈れ』
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 かくて自らは石の投げらるる程かれらより隔り、跪づきて祈り言ひたまふ、
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 『父よ、御旨ならば、此の酒杯を我より取り去りたまへ、されど我が意にあらずして御意の成らんことを願ふ』
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 時に天より御使あらはれて、イエスに力を添ふ。
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 イエス悲しみ迫り、いよいよ切に祈り給へば、汗は地上に落つる血の雫の如し。
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 祈を了へ、起ちて弟子たちの許にきたり、その憂によりて眠れるを見て言ひたまふ、
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 『なんぞ眠るか、起て、誘惑に入らぬやうに祈れ』
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 なほ語りゐ給ふとき、視よ、群衆あらはれ、十二の一人なるユダ先だち來り、イエスに接吻せんとて近寄りたれば、
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 イエス言ひ給ふ『ユダ、なんぢは接吻をもて人の子を賣るか』
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49 御側に居る者ども事の及ばんとするを見て言ふ『主よ、われら劍をもて撃つべきか』
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 その中の一人、大 祭司の僕を撃ちて、右の耳を切り落せり。
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 イエス答へて言ひたまふ『之にてゆるせ』而して僕の耳に手をつけて醫し給ふ。
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52 かくて己に向ひて來れる祭司長・宮守頭・長老らに言ひ給ふ『なんぢら強盜に向ふごとく、劍と棒とを持ちて出できたるか。
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53 我は日々なんぢらと共に宮に居りしに、我が上に手を伸べざりき。されど今は汝らの時、また暗黒の權威なり』
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54 遂に人々イエスを捕へて、大 祭司の家に曳きゆく。ペテロ遠く離れて從ふ。
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 人々、中庭のうちに火を焚きて、諸共に坐したれば、ペテロもその中に坐す。
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 或 婢女ペテロの火の光を受けて坐し居るを見、これに目を注ぎて言ふ『この人も彼と偕にゐたり』
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 ペテロ肯はずして言ふ『をんなよ、我は彼を知らず』
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 暫くして他の者ペテロを見て言ふ『なんぢも彼の黨與なり』ペテロ言ふ『人よ、然らず』
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 一 時ばかりして又ほかの男、言張りて言ふ『まさしく此の人も彼とともに在りき、是ガリラヤ人なり』
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60 ペテロ言ふ『人よ、我なんぢの言ふことを知らず』なほ言ひ終へぬに、やがて鷄 鳴きぬ。
I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 主、振反りてペテロに目をとめ給ふ。ここにペテロ、主の『今日にはとり鳴く前に、なんぢ三度われを否まん』と言ひ給ひし御言を憶ひいだし、
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 外に出でて甚く泣けり。
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 守る者どもイエスを嘲弄し、之を打ち、
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 その目を蔽ひ問ひて言ふ『預言せよ、汝を撃ちし者は誰なるか』
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 この他なほ多くのことを言ひて譏れり。
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 夜明になりて、民の長老・祭司長・學者ら相 集り、イエスをその議會に曳き出して言ふ、
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67 『なんぢ若しキリストならば、我らに言へ』イエス言ひ給ふ『われ言ふとも汝ら信ぜじ、
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 又われ問ふとも汝ら答へじ。
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69 されど人の子は今よりのち神の能力の右に坐せん』
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 皆いふ『されば汝は神の子なるか』答へ給ふ『なんぢらの言ふごとく我はそれなり』
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71 彼ら言ふ『何ぞなほ他に證據を求めんや。我ら自らその口より聞けり』
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
