ルカの福音書 2
1 その頃、天下の人を戸籍に著かすべき詔令、カイザル・アウグストより出づ。
I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2 この戸籍 登録は、クレニオ、シリヤの總督たりし時に行はれし初のものなり。
(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3 さて人みな戸籍に著かんとて、各自その故郷に歸る。
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4 ヨセフもダビデの家系また血統なれば、既に孕める許嫁の妻マリヤとともに、戸籍に著かんとて、ガリラヤの町ナザレを出でてユダヤに上り、ダビデの町ベツレヘムといふ處に到りぬ。
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
5 ヨセフもダビデの家系また血統なれば、既に孕める許嫁の妻マリヤとともに、戸籍に著かんとて、ガリラヤの町ナザレを出でてユダヤに上り、ダビデの町ベツレヘムといふ處に到りぬ。
Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6 此處に居るほどに、マリヤ月 滿ちて、
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7 初子をうみ、之を布に包みて馬槽に臥させたり。旅舍にをる處なかりし故なり。
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8 この地に野宿して、夜 群を守りをる牧者ありしが、
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9 主の使その傍らに立ち、主の榮光その周圍を照したれば、甚く懼る。
A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 御使かれらに言ふ『懼るな、視よ、この民 一般に及ぶべき、大なる歡喜の音信を我なんぢらに告ぐ。
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 今日ダビデの町にて汝らの爲に救主うまれ給へり、これ主キリストなり。
Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12 なんぢら布にて包まれ、馬槽に臥しをる嬰兒を見ん、是その徴なり』
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13 忽ちあまたの天の軍勢、御使に加はり、神を讃美して言ふ、
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14 『いと高き處には榮光、神にあれ。地には平和、主の悦び給ふ人にあれ』
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15 御使 等さりて天に往きしとき、牧者たがひに語る『いざ、ベツレヘムにいたり、主の示し給ひし起れる事を見ん』
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 乃ち急ぎ往きて、マリヤとヨセフと、馬槽に臥したる嬰兒とに尋ねあふ。
I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17 既に見て、この子につき御使の語りしことを告げたれば、
A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18 聞く者はみな牧者の語りしことを怪しみたり。
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
19 而してマリヤは凡て此 等のことを心に留めて思ひ囘せり。
Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20 牧者は御使の語りしごとく凡ての事を見 聞せしによりて、神を崇めかつ讃美しつつ歸れり。
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
21 八日みちて幼兒に割禮を施すべき日となりたれば、未だ胎内に宿らぬ先に御使の名づけし如く、その名をイエスと名づけたり。
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
22 モーセの律法に定めたる潔の日 滿ちたれば、彼ら幼兒を携へてエルサレムに上る。
A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
23 これは主の律法に『すべて初子に生るる男子は、主につける聖なる者と稱へらるべし』と録されたる如く、幼兒を主に献げ、
(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
24 また主の律法に『山鳩 一つがひ或は家 鴿の雛 二 羽』と云ひたるに遵ひて、犧牲を供へん爲なり。
A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
25 視よ、エルサレムにシメオンといふ人あり。この人は義かつ敬虔にして、イスラエルの慰められんことを待ち望む。聖 靈その上に在す。
A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26 また聖 靈に、主のキリストを見ぬうちは死を見ずと示されたれしが、
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27 此とき御靈に感じて宮に入る。兩親その子イエスを携へ、この子のために律法の慣例に遵ひて行はんとて來りたれば、
Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
28 シメオン、イエスを取りいだき、神を讃めて言ふ、
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29 『主よ、今こそ御言に循ひて、僕を安らかに逝かしめ給ふなれ。
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
30 わが目は、はや主の救を見たり。
Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
31 是もろもろの民の前に備へ給ひし者、
Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
32 異邦人をてらす光、御民イスラエルの榮光なり』
Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
33 かく幼兒に就きて語ることを、其の父 母あやしみ居たれば、
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34 シメオン彼らを祝して母マリヤに言ふ『視よ、この幼兒は、イスラエルの多くの人の或は倒れ、或は起たん爲に、また言ひ逆ひを受くる徴のために置かる。
I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35 ――劍なんぢの心をも刺し貫くべし――これは多くの人の心の念の顯れん爲なり』
(A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36 ここにアセルの族パヌエルの娘に、アンナといふ預言者あり、年いたく老ゆ。處女のとき、夫に適きて七 年ともに居り、
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
37 八 十四年 寡婦たり。宮を離れず、夜も晝も斷食と祈祷とを爲して神に事ふ。
A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38 この時すすみ寄りて神に感謝し、また凡てエルサレムの拯贖を待ちのぞむ人に、幼兒のことを語れり。
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39 さて主の律法に遵ひて、凡ての事を果したれば、ガリラヤに歸り、己が町ナザレに到れり。
Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40 幼兒は漸に成長して健かになり、智慧みち、かつ神の惠その上にありき。
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41 かくてその兩親、過越の祭には年毎にエルサレムに往きぬ。
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42 イエスの十二 歳のとき、祭の慣例に遵ひて上りゆき、
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
43 祭の日 終りて歸る時、その子イエスはエルサレムに止りたまふ。兩親は之を知らずして、
A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
44 道伴のうちに居るならんと思ひ、一日 路ゆきて、親族・知邊のうちを尋ぬれど、
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 遇はぬに因りて復たづねつつエルサレムに歸り、
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46 三日ののち、宮にて教師のなかに坐し、かつ聽き、かつ問ひゐ給ふに遇ふ。
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47 聞く者は皆その聰と答とを怪しむ。
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48 兩親イエスを見て、いたく驚き、母は言ふ『兒よ、何 故かかる事を我らに爲しぞ、視よ、汝の父と我と憂ひて尋ねたり』
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49 イエス言ひたまふ『何 故われを尋ねたるか、我はわが父の家に居るべきを知らぬか』
I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50 兩親はその語りたまふ事を悟らず。
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
51 かくてイエス彼 等とともに下り、ナザレに往きて順ひ事へたまふ。其の母これらの事をことごとく心に藏む。
I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52 イエス智慧も身のたけも彌まさり、神と人とにますます愛せられ給ふ。
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
