ヨブ 記 5
1 請ふなんぢ龥びて看よ 誰か汝に應ふる者ありや 聖者の中にて誰に汝むかはんとするや
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 夫愚なる者は憤恨のために身を殺し 癡き者は嫉媢のために己を死しむ
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 我みづから愚なる者のその根を張るを見たりしがすみやかにその家を詛へり
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 その子等は助援を獲ることなく 門にて惱まさる 之を救ふ者なし
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 その穡とれる物は饑たる人これを食ひ 荊棘の籬の中にありてもなほ之を奪ひいだし 羂をその所有物にむかひて口を張る
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 災禍は塵より起らず 艱難は土より出ず
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 人の生れて艱難をうくるは火の子の上に飛がごとし
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 もし我ならんには我は必らず神に告求め 我事を神に任せん
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 神は大にして測りがたき事を行ひたまふ 其不思議なる事を爲たまふこと數しれず
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 雨を地の上に降し 水を野に遣り
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 卑き者を高く擧げ 憂ふる者を引興して幸福ならしめたまふ
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 神は狡しき者の謀計を敗り 之をして何事をもその手に成就ること能はざらしめ
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 慧き者をその自分の詭計によりて執へ 邪なる者の謀計をして敗れしむ
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 彼らは晝も暗黑に遇ひ 卓午にも夜の如くに摸り惑はん
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 神は惱める者を救ひてかれらが口の劍を免かれしめ 強き者の手を免かれしめたまふ
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 是をもて弱き者望あり 惡き者口を閉づ
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 神の懲したまふ人は幸福なり 然ば汝全能者の儆責を輕んずる勿れ
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 神は傷け又裹み 撃ていため又その手をもて善醫したまふ
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 彼はなんぢを六の艱難の中にて救ひたまふ 七の中にても災禍なんぢにのぞまじ
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 饑饉の時にはなんぢを救ひて死を免れしめ 戰爭の時には劍の手を免れしめたまふ
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 汝は舌にて鞭たるる時にも隱るることを得 壞滅の來る時にも懼るること有じ
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 汝は壞滅と饑饉を笑ひ地の獸をも懼るること無るべし
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 田野の石なんぢと相結び野の獸なんぢと和がん
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 汝はおのが幕屋の安然なるを知ん 汝の住處を見まはるに缺たる者なからん
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 汝また汝の子等の多くなり 汝の裔の地の草の如くになるを知ん
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 汝は遐齡におよびて墓にいらん 宛然麥束を時にいたりて運びあぐるごとくなるべし
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 視よ我らが尋ね明めし所かくのごとし 汝これを聽て自ら知れよ
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
