ヨブ 記 40
1 ヱホバまたヨブに對へて言たまはく
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 非難する者ヱホバと爭はんとするや 神と論ずる者これに答ふべし
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 ヨブ是においてヱホバに答へて曰く
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 嗚呼われは賤しき者なり 何となんぢに答へまつらんや 唯手をわが口に當んのみ
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 われ已に一度言たり 復いはじ 已に再度せり 重ねて述じ
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 是に於てヱホバまた大風の中よりヨブに應へて言たまはく
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 なんぢ腰ひきからげて丈夫のごとくせよ 我なんぢに問ん なんぢ我にこたへよ
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 なんぢ我審判を廢んとするや 我を非として自身を是とせんとするや
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 なんぢ神のごとき腕ありや 神のごとき聲をもて轟きわたらんや
Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 さればなんぢ威光と尊貴とをもて自ら飾り 榮光と華美とをもて身に纒へ
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 なんぢの溢るる震怒を洩し 高ぶる者を視とめて之をことごとく卑くせよ
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 すなはち高ぶる者を見てこれを盡く鞠ませ また惡人を立所に踐つけ
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 これを塵の中に埋め これが面を隱れたる處に閉こめよ
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 さらば我もなんぢを讚てなんぢの右の手なんぢを救ひ得ると爲ん
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 今なんぢ我がなんぢとともに造りたりし河馬を視よ 是は牛のごとく草を食ふ
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 觀よその力は腰にあり その勢力は腹の筋にあり
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 その尾の搖く樣は香柏のごとく その腿の筋は彼此に盤互ふ
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 その骨は銅の管ごとくその肋骨は鐡の棒のごとし
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 これは神の工の第一なる者にして之を造りし者これに劍を賦けたり
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 山もこれがために食物を產出し もろもろの野獸そこに遊ぶ
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 これは蓮の樹の下に臥し 葦蘆の中または沼の裏に隱れをる
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 蓮の樹その蔭をもてこれを覆ひ また河の柳これを環りかこむ
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 たとひ河荒くなるとも驚ろかず ヨルダンその口に注ぎかかるも惶てず
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 その目の前にて誰か之を執ふるを得ん 誰か羂をその鼻に貫ぬくを得ん
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
