ヨブ 記 36
1 エリフまた言詞を繼て曰く
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 暫らく我に容せ我なんぢに示すこと有ん 尚神のために言ふべき事あればなり
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 われ廣くわが知識を取り我の造化主に正義を歸せんとす
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 わが言語は眞實に虚僞ならず 知識の完全き者なんぢの前にあり
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 視よ神は權能ある者にましませども何をも藐視めたまはず その了知の能力は大なり
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 惡しき者を生し存ず 艱難者のために審判を行ひたまふ
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 義しき者に目を離さず 位にある王等とともに永遠に坐せしめて之を貴くしたまふ
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 もし彼ら鏈索に繋がれ 艱難の繩にかかる時は
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 彼らの所行と愆尤とを示してその驕れるを知せ
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 彼らの耳を開きて敎を容れしめ かつ惡を離れて歸れよと彼らに命じたまふ
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 もし彼ら聽したがひて之に事へなば繁昌てその日を送り 樂しくその年を渉らん
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 若かれら聽したがはずば刀劍にて亡び 知識を得ずして死なん
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 しかれども心の邪曲なる者等は忿怒を蓄はへ 神に縛しめらるるとも祈ることを爲ず
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 かれらは年わかくして死亡せ 男娼とその生命をひとしうせん
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 神は艱難者を艱難によりて救ひ 之が耳を虐遇によりて開きたまふ
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 然ば神また汝を狹きところより出して狹からぬ廣き所に移したまふあらん 而して汝の席に陳ぬる物は凡て肥たる物ならん
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 今は惡人の鞫罰なんぢの身に充り 審判と公義となんぢを執ふ
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 なんぢ忿怒に誘はれて嘲笑に陷いらざるやう愼しめよ 收贖の大なるが爲に自ら誤るなかれ
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 なんぢの號叫なんぢを艱難の中より出さんや 如何に力を盡すとも所益あらじ
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 世の人のその處より絶る其夜を慕ふなかれ
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 愼しみて惡に傾むくなかれ 汝は艱難よりも寧ろ之を取んとせり
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 それ神はその權能をもて大なる事を爲したまふ 誰か能く彼のごとくに敎晦を埀んや
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 たれか彼のためにその道を定めし者あらんや 誰かなんぢは惡き事をなせりと言ふことを得ん
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 なんぢ神の御所爲を讚歎ふることを忘れざれ これ世の人の歌ひ崇むる所なり
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 人みな之を仰ぎ觀る 遠き方より人これを視たてまつるなり
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 神は大なる者にいまして我儕かれを知たてまつらず その御年の數は計り知るべからず
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 かれ水を細にして引あげたまへば霧の中に滴り出て雨となるに
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 雲これを降せて人々の上に沛然に灌ぐなり
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 たれか能く雲の舒展る所以 またその幕屋の響く所以を了知んや
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 視よ彼その光明を自己の周圍に繞らし また海の底をも蔽ひたまひ
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 これらをもて民を鞫き また是等をもて食物を豐饒に賜ひ
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 電光をもてその兩手を包み その電光に命じて敵を撃しめたまふ
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 その鳴聲かれを顯はし 家畜すらも彼の來ますを知らすなり
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
