< ヨブ 記 34 >
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 なんぢら智慧ある者よ我言を聽け 知識ある者よ我に耳を傾むけよ
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 われら自ら是非を究め われらもろともに善惡を明らかにせん
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 それヨブは言ふ我は義し 神われに正しき審判を施こしたまはず
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 われは義しかれども僞る者とせらる 我は愆なけれどもわが身の矢創愈がたしと
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 何人かヨブのごとくならん彼は罵言を水のごとくに飮み
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 惡き事を爲す者等と交はり 惡人とともに歩むなり
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 すなはち彼いへらく 人は神と親しむとも身に益なしと
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 然ばなんぢら心ある人々よ我に聽け 神は惡を爲すことを決めて無く 全能者は不義を行ふこと決めて無し
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 却つて人の所爲をその身に報い 人をしてその行爲にしたがひて獲るところあらしめたまふ
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 かならず神は惡き事をなしたまはず全能者は審判を抂たまはざるなり
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 たれかこの地を彼に委ねし者あらん 誰か全世界を定めし者あらん
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 神もしその心を己にのみ用ひ その靈と氣息とを己に收回したまはば
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 もろもろの血肉ことごとく亡び人も亦塵にかへるべし
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 なんぢもし曉ることを得ば請ふ我に聽けわが言詞の聲に耳を側だてよ
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 公義を惡む者あに世ををさむるを得んや なんぢあに至義き者を惡しとすべけんや
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 王たる者にむかひて汝は邪曲なりと言ひ 牧伯たる者にむかひて汝らは惡しといふべけんや
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 まして君王たる者をも偏視ず貧しき者に超て富る者をかへりみるごとき事をせざる者にむかひてをや 斯爲たまふは彼等みな同じくその御手の作るところなればなり
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 彼らは瞬く時間に死に 民は夜の間に滅びて消失せ 力ある者も人手によらずして除かる
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 それ神の目は人の道の上にあり 神は人の一切の歩履を見そなはす
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 惡を行なふ者の身を匿すべき黑暗も無く死蔭も无し
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 神は人をして審判を受しむるまでに長くその人を窺がふに及ばず
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 權勢ある者をも査ぶることを須ひずして打ほろぼし他の人々を立て之に替たまふ
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 かくの如く彼らの所爲を知り 夜の間に彼らを覆がへしたまへば彼らは乃て滅ぶ
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 人の觀るところにて彼等を惡人のごとく撃たまふ
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 是は彼ら背きて之に從はずその道を全たく顧みざるに因る
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 かれら是のごとくして遂に貧しき者の號呼を彼の許に逹らしめ患難者の號呼を彼に聽しむ
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 かれ平安を賜ふ時には誰か惡しと言ふことをえんや 彼面をかくしたまふ時には誰かこれを見るを得んや 一國におけるも一人におけるも凡て同じ
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 かくのごとく邪曲なる者をして世を治むること無らしめ 民の機檻となることなからしむ
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 人は宜しく神に申すべし 我は已に懲しめられたり再度惡き事を爲じ
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 わが見ざる所は請ふ我にをしへたまへ 我もし惡き事を爲たるならば重ねて之をなさじと
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 かれ豈なんぢの好むごとくに應報をなしたまはんや 然るに汝はこれを咎む 然ばなんぢ自ら之を選ぶべし 我は爲じ 汝の知るところを言へ
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 心ある人々は我に言ん 我に聽ところの智慧ある人々は言ん
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 ヨブの言ふ所は辨知なし その言詞は明哲からずと
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 ねがはくはヨブ終まで試みられんことを其は惡き人のごとくに應答をなせばなり
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 まことに彼は自己の罪に愆を加へわれらの中間にありて手を拍ちかつ言詞を繁くして神に逆らふ
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.