ヨブ 記 27
1 ヨブまた語を繼ぎていはく
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 われに義しき審判を施したまはざる神 わが心魂をなやまし給ふ全能者此神は活く
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 （わが生命なほ全くわれの衷にあり 神の氣息なほわが鼻にあり）
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 わが口は惡を言ず わが舌は謊言を語らじ
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 我決めて汝等を是とせじ 我に死るまで我が罪なきを言ことを息じ
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 われ堅くわが正義を持ちて之を棄じ 我は今まで一日も心に責られし事なし
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 我に敵する者は惡き者と成り我を攻る者は義からざる者と成るべし
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 邪曲なる者もし神に絶れその魂神を脱とらるるに於ては何の望かあらん
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 かれ艱難に罹る時に神その呼號を聽いれたまはんや
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 かれ全能者を喜こばんや 常に神を龥んや
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 われ神の御手を汝等に敎へん 全能者の道を汝等に隱さじ
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 視よ汝等もみな自らこれを觀たり 然るに何ぞ斯愚蒙をきはむるや
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 惡き人の神に得る分 強暴の人の全能者より受る業は是なり
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 その子等蕃れば劍に殺さる その子孫は食物に飽ず
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 その遺れる者は疫病に斃れて埋められ その妻等は哀哭をなさず
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 かれ銀を積こと塵のごとく衣服を備ふること土のごとくなるとも
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 その備ふる者は義き人これを着ん またその銀は無辜者これを分ち取ん
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 その建る家は蟲の巣のごとく また番人の造る茅家のごとし
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 彼は富る身にて寢臥し重ねて興ること無し また目を開けば即ちその身きえ亡す
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 懼ろしき事大水のごとく彼に追及き 夜の暴風かれを奪ひ去る
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 東風かれを颺げて去り 彼をその處より吹はらふ
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 神かれを射て恤まず 彼その手より逃れんともがく
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 人かれに對ひて手を鳴し 嘲りわらひてその處をいでゆかしむ
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
