ヨブ 記 20
1 ナアマ人ゾパルこたへて曰く
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 これに因てわれ答をなすの思念を起し心しきりに之がために急る
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 我を辱しむる警語を我聞ざるを得ず 然しながらわが了知の性われをして答ふることを得せしむ
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 なんぢ知ずや古昔より地に人の置れしより以來
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 惡き人の勝誇は暫時にして邪曲なる者の歡樂は時の間のみ
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 その高天に逹しその首雲に及ぶとも
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 終には己の糞のごとくに永く亡絶べし 彼を見識る者は言ん彼は何處にありやと
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 彼は夢の如く過さりて復見るべからず 夜の幻のごとく追はらはれん
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 彼を見たる目かさねてかれを見ることあらず 彼の住たる處も再びかれを見ること無らん
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 その子等は貧しき者に寛待を求めん 彼もまたその取し貨財を手づから償さん
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 その骨に少壯氣勢充り 然れどもその氣勢もまた塵の中に彼とおなじく臥ん
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 かれ惡を口に甘しとして舌の底に藏め
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 愛みて捨ず 之を口の中に含みをる
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 然どその食物膓の中にて變り 腹の内にて蝮の毒とならん
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 かれ貨財を呑たれども復之を吐いださん 神これを彼の腹より推いだしたまふべし
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 かれは蝮の毒を吸ひ 虺の舌に殺されん
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 かれは蜂蜜と牛酪の湧て流るる河川を視ざらん
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 その勞苦て獲たる物は之を償して自ら食はず 又それを求めたる所有よりは快樂を得じ
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 是は彼貧しき者を虐遇げて之を棄たればなり 假令家を奪ひとるとも之を改め作ることを得ざらん
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 かれはその腹に飽ことを知ざるが故に自己の深く喜ぶ物をも保つこと能はじ
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 かれが遺して食はざる物とては一も無し 是によりてその福祉は永く保たじ
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 その繁榮の眞盛において彼は艱難に迫られ 乏しき者すべて手をこれが上に置ん
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 かれ腹を充さんとすれば神烈しき震怒をその上に下し その食する時にこれをその上に降したまふ
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 かれ鐡の器を避れば銅の弓これを射透す
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 是に於て之をその身より拔ば閃く鏃その膽より出きたりて畏懼これに臨む
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 各種の黑暗これが寳物ををほろぼすために蓄へらる 又人の吹おこせしに非る火かれを焚き その天幕に遺りをる者をも焚ん
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 天かれの罪を顯はし 地興りて彼を攻ん
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 その家の儲蓄は亡て神の震怒の日に流れ去ん
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 是すなはち惡き人が神より受る分 神のこれに定めたまへる數なり
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
