ヨブ 記 19
1 ヨブこたへて曰く
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 汝ら我心をなやまし 言語をもて我を打くだくこと何時までぞや
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 なんぢら已に十次も我を辱しめ我を惡く待ひてなほ愧るところ無し
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 假令われ眞に過ちたらんもその過は我の身に止れり
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 なんぢら眞に我に向ひて誇り我身に羞べき行爲ありと證するならば
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 神われを虐げその網羅をもて我を包みたまへりと知るべし
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 我虐げらるると叫べども答なく 呼はり求むれども審理なし
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 彼わが路の周圍に垣を結めぐらして逾る能はざらしめ 我が行く途に黑暗を蒙むらしめ
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 わが光榮を褫ぎ我冠冕を首より奪ひ
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 四方より我を毀ちて失しめ 我望を樹のごとくに根より拔き
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 我にむかひて震怒を燃し 我を敵の一人と見たまへり
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 その軍旅ひとしく進み途を高くして我に攻寄せ わが天幕の周圍に陣を張り
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 彼わが兄弟等をして遠くわれを離れしめたまへり 我を知る人々は全く我に疎くなりぬ
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 わが親戚は往來を休め わが朋友はわれを忘れ
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 わが家に寄寓る者およびわが婢等は我を見て外人のごとくす 我かれらの前にては異國人のごとし
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 われわが僕を喚どもこたへず 我口をもて彼に請はざるを得ざるなり
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 わが氣息はわが妻に厭はれ わが臭氣はわが同胎の子等に嫌はる
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 童子等さへも我を侮どり 我起あがれば即ち我を嘲ける
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 わが親しき友われを惡みわが愛したる人々ひるがへりてわが敵となれり
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 わが骨はわが皮と肉とに貼り 我は僅に齒の皮を全うして逃れしのみ
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 わが友よ汝等われを恤れめ 我を恤れめ 神の手われを撃り
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 汝らなにとて神のごとくして我を攻め わが肉に饜ことなきや
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 望むらくは我言の書留られんことを 望むらくは我言書に記されんことを
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 望むらくは鐡の筆と鉛とをもて之を永く磐石に鐫つけおかんことを
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 われ知る我を贖ふ者は活く 後の日に彼かならず地の上に立ん
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 わがこの皮この身の朽はてん後 われ肉を離れて神を見ん
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 我みづから彼を見たてまつらん 我目かれを見んに識らぬ者のごとくならじ 我が心これを望みて焦る
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 なんぢら若われら如何に彼を攻んかと言ひ また事の根われに在りと言ば
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 劍を懼れよ 忿怒は劍の罰をきたらす 斯なんぢら遂に審判のあるを知ん
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
