テサロニケ人への手紙第一 2
1 兄弟よ、我らの汝らに到りしことの空しからざりしは、汝ら自ら知る。
Nebo vy sami víte, bratří, že příchod náš k vám nebyl daremný.
2 前に我らは汝らの知るごとく、ピリピにて苦難と侮辱とを受けたれど、我らの神に頼りて大なる紛爭のうちに、憚らず神の福音を汝らに語れり。
Ale i prvé trpěvše, i pohanění snáševše, (jakož víte, ) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu svém mluviti vám směle evangelium Boží s mnohými odpory.
3 我らの勸は、迷より出でず、汚穢より出でず、詭計を用ひず、
Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.
4 神に嘉せられて福音を委ねられたる者なれば、人を喜ばせんとせず、我らの心を鑒たまふ神を喜ばせ奉つらんとして語るなり。
Ale jakož Bůh nás oblíbil, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž libuje srdce naše.
5 我らは汝らの知るごとく何時にても諂諛の言を用ひず、事によせて慳貪をなさず（神これを證し給ふ）
Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.
6 キリストの使徒として重んぜらるべき者なれども、汝らにも他の者にも人よりは譽を求めず、
Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.
7 汝らの中にありて優しきこと、母の己が子を育てやしなふ如くなりき。
Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
8 かく我らは汝らを戀ひ慕ひ、なんぢらは我らの愛する者となりたれば、啻に神の福音のみならず、我らの生命をも與へんと願へり。
Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše své, proto že jste nám byli milí.
9 兄弟よ、なんぢらは我らの勞と苦難とを記憶す、われらは汝らの中の一人をも累はすまじとて、夜晝 工をなし、勞しつつ福音を宣傳へたり。
Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.
10 また信じたる汝 等にむかひて、如何に潔く正しく責むべき所なく行ひしかは、汝らも證し神も證し給ふなり。
Vy jste svědkové i Bůh, žeť jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,
11 汝らは知る、我らが父のその子に對するごとく各人に對し、
Jakož víte, že jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme a potěšovali,
12 御國と榮光とに招きたまふ神の心に適ひて歩むべきことを勸め、また勵まし、また諭したるを。
I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.
13 かくてなほ我ら神に感謝して巳まざるは、汝らが神の言を我らより聞きし時、これを人の言とせず、神の言として受けし事なり。これは誠に神の言にして、汝ら信ずる者のうちに働くなり。
Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale (jakož v pravdě jest, ) jako slovo Boží, kterýž i dílo své působí v vás věřících.
14 兄弟よ、汝らはユダヤに於けるキリスト・イエスにある神の教會に效ふ者となれり、彼らのユダヤ人に苦しめられたる如く、汝らも己が國人に苦しめられたるなり。
Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu v Kristu Ježíši; nebo jste takovéž věci i vy trpěli od svého pokolení, jako i oni od Židů.
15 ユダヤ人は主イエスをも預言者をも殺し、我らを追ひ出し、
Kteříž i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všechněm lidem jsou odporní,
16 我らが異邦人に語りて救を得させんとするを拒み、神を悦ばせず、かつ萬民に逆ひ、かくして常に己が罪を充すなり。而して神の怒はかれらに臨みてその極に至れり。
Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv konečný.
17 兄弟よ、われら心は離れねど、顏にて暫時なんぢらと離れ居れば、汝らの顏を見んことを愈々 切に願ひて、
My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli, tělem ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.
18 （我パウロは一度ならず再度までも）なんぢらに到らんと爲たれど、サタンに妨げられたり。
Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel, ) jednou i podruhé, ale překazil nám satan.
19 我らの主イエスの來り給ふとき、御前における我らの希望、また喜悦、また誇の冠冕は誰ぞ、汝らならずや。
Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před oblíčejem Pána našeho Jezukrista v příchodu jeho?
20 實に汝らは我らの光榮、我らの喜悦なり。
Vy jistě jste sláva naše i radost.
