Umarkus 6
1 Yesu ma suri abini me ma ribe a nyimo atibuba timeme.
Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
2 Rono Asesere me a eh, ma bezi we tize a nyimo a hira ugursuna. Anabu gwardan sa wazi un nu kunna ume biyau ba meki we. Wa gu, a bani ma kem tize tigeme? uyaya urusa ugamara utize tinit Asere a nya me? Abani makem imum ibi yau i genne me ni.
Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
3 Ugo me mani unu aso, vana u maryamu nan uhenu u yakubu nan yosisnan yahuda nan siman? ingo tizi ni go me nan na henu a a eh ameme? wonno wa kunna iriba in Yesu.
Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
4 Yesu ma buki we “udura ma zome me in nin non zo ni rini a kura nan a nyimo anu ameme nan na henu ameme ba.
Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
5 Sa ma wuzi katuma ka dandan a bini me ba ma wu tari Asesere a nu chingilin wa huma.
a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
6 Uzatu kaba tize me wa wu ma kunna sas. mari aje unnu kese a nyimo agiro a we me in tize ta sere.
7 Matiti anu kirau inna re matumi we wa rere ma nya we nikara Asesere nu bengizi.
Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
8 Makuri ma kati we uzika ire imum ban ubina cas. kati waziki ubiredi ubakara, u nyara kirfi a nyimo ittino ba.
Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
9 Senke ya soki ma kwatak, kati wa ziki madibi mare ba.
10 Magu “in ka ya ribo a kura, cukunoni ingi uganiya udusa” wa ayei.
„V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
11 Inka da akaba shi ahira, wa nyari kunna ushi in ka idi cheki a hira me, kuburkani ususuru utishi me, barki i chukono imummu ubezi.
Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
12 Wa suri wa buki anabu wa cheki imum ima dini.
Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
13 Wa gidi a gbergenu gwardan wa kuri wa zemka a nu mei wa nya ana ti koni ni huma.
Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
14 Ugomo Hiridus ma kunna nizi ni Yesu na hana piit. Aye wa gusi Yohana unu uzoibo anabu ma hiri a nyimo anu imono barki ani, mazinne wuza imum ibi yau.
Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
15 Aye wa gu, me Iliya mani aye udura Asere mazigu uye a nyimo a na dura ka Asere ka dati.
Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
16 Sa Hiridus ma kunna agi Yohana sa makari niche ni me meh, ma hiri.
Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
17 Barki matuma a meki Yohana a korso meh ahira ani rere, barki Hirudiya uney u henu unemeh Filibus; barki ma wuzi a nya nan me.
Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
18 Yohana ma buki Hiridus “idariziba u ziki uney u hana uwe meh.
Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
19 Hiriduya ma inki Yohana ni barda barki ma hu meh, da ma rusi ba.
Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
20 Hiridus ma kunna biyau bi Yohana, ma rusi ma zi inbi yau ba sere mazi lau. Hiridus ma nyari kati adari meh ba. Sa mah kunna tize ta sere a nyo a Yohana tize me ta chari me iri ba, vat ani me ma kunna urunta utize me.
Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
21 Sa uwui wa biki Hiriduya ma nyari uganiya utita anabuh. Rono uniza ni Hiridus mah titi a nuh adanda ari imumare ana katuma ka ti soja nan nuh aje u Galilee.
Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
22 Ucha u Hiridiya ma wuzi morso, Hiridus nan agenu me wakuna urunta kang. Ogomo ma gu unnu cha me, vat imum sa uyara innya we.
Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
23 Ma toniko, vat imum sa wa iko in di nya we vat nan u watu uma nyaga mam.
Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
24 Masuri maka gona me nya nini indi iki? A ino magu niche ni Yohana unu uzorso anu tarsa u Yesu.
Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
25 Ma kuri debe a nyimo ahira anabuh me, makem ugomo magu in me in yara a nyam a-a na me, Asesere a hira zalang, niche ni Yohana una uzorso anuh bi.
Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
26 Ugomo ma kunna iriba barki tize ti tuba me nan na genu, da ma rushi u nyari me ba.
Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
27 Ugomo ma tumi usoja a nyimo ana katuma ka memeh me eh inni che ni Yohana; monno ma ha maka kara niche me ayimo ani reremeh.
Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
28 Ma eh inni che me, a nyimo imum ihuma ma nya ucha me, ucha ma ziki ma nya a inome.
Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
29 Anu tarsa Yesu wa kunna, wonno wa eh wa ziki ikizi me waka vati a nyimo mu chau.
Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
30 Adara wa gurna a hiri Yesu, wa buki vat imum sa wa wuzi.
Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
31 Magu inweh, “aye ni a nyi mo ani jaa i venke chinilin. anu gwardan wa ehzi. Wa kursi wa ga we u kunna runta, nanni ganiya are imum are.
Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
32 Wa dusa a nyimo u jirgi umei a hira atik.
Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
33 Anuh gwardan wa iri nwe wa rusu we wa sumi in ti buna a nyime a nabuh, wa agiza weh.
Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
34 Sa ma biki upuru uni goba me Yesu ma iri ni gubiri na nuh, monno ma kunna ugogoni barki wa zi gu itam sarki unni boh uwe tize ta sere meh gwardan.
Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
35 Sa uganiya wa ha piit a nutarsa umemeh wa kem me wa gu “a hira a geme a wuna ni jaa nan u ganiya wa aka.
Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
36 matumi weh waribe a nyimo ani pin nan morobo meh, wa kpi in imum wa ri.
37 Ma karbika ma guh in weh “Shi nya we iri imum wari” wa buki ti da ke ti ha tikakpa imum ya re ikirfi a ino a kur are ti nya we wari?
„Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
38 Ma gu in weh ubiredi uhono uni ichanti? ana ika ira. sa wa iri wa gu ana, ma biredi uchibi nan ni chere ini re.
„Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
39 Ma busurka anu vat wa chukuno a dizi tikura Asesere ukpe.
Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
40 Wa chukuno tikura, anu akuru ukirau (100s) nan anu akuru uchibi (50s).
Vzniklo sto takových skupin.
41 Sa ma zika ubiredi u chibi me nan ni chere ini re ma ayeze Asesere ma wu biringara ma puri ubiredi me ma anabu meh. wa hari anu ichere ira nee.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
42 Wa ri vat har wa tisi.
Tak se všichni najedli dosyta
43 Wonno wa ziki ma kasu mu mum ya re me igira ukirau nan mare gwem, nan mu gitu mi chere me.
a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
44 Uganiya me anu akura akuri uchibi sa wa re.
Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
45 Ayimo uganiya me wu anu tarsa ume me wa ribe ayi mo jirgi umei, wa haki aje uwaru u gino me; u Besaida ma sabi ma ma tumi a nuh me wa dusa.
Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
46 Sa wa dusa monno nyene ani pana ma wu biringara.
47 Unu wunjoro ujirgi umei wa ra a matara ma nigaba meh me mazi insisi meha matara.
Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
48 Ma iri ma rusu wa da kunna tize kang ba barki bigirmo ba kati we. Ayimo atiye me ma ha maka kem we, mazi in tanu Asesere a mei, ma nyari aka uweh.
Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49 Sa wa iri meh wa gusi nani immoli ini bawa wa wu uhuna.
Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50 Barki vat wa iri me wa kunna biyau, a nyimo uganiya me, ma gu in weh. Wuna ni iri ba ihu! mi mani kati ikunna biyau ba.
On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51 Ma ribe a nyimo ujirgi umei ba nipupuru ni tonno, wonno wa kunna biyau a meh.
Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52 Sa wa kunna abanga ubiredi me, iri bi iwe me i wushew.
Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53 Sa wa kafa, wa biki a mayanga mu Genesarat, a nyimo ijirgi umei meh.
Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54 Sa wa suri a nyimo a ugirgi umeime, anuh wa rusu Yesu meh.
Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55 Anuh wa ribe a nyimo a ma nyanga vat, wa hazin na anati koni wa en a hira meme. vat a hira sa wa kunna ma hazin.
Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56 Vat a hira sa ma ribe a arobo me ani pin pin nan mayanga me; wa ziki ana ti koni a makasuwa, wa tiri tari barki ma dari wa u nyara udara uwatu u dibi umemeh vat, vat ana ge sa wa duri udibi wa huma.
Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
