Salmi 25
1 Di Davide. A te, o Eterno, io levo l’anima mia.
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Dio mio, in te mi confido; fa’ ch’io non sia confuso, che i miei nemici non trionfino di me.
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Nessuno di quelli che sperano in te sia confuso; sian confusi quelli che si conducono slealmente senza cagione.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 O Eterno, fammi conoscere le tue vie, insegnami i tuoi sentieri.
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Guidami nella tua verità ed ammaestrami; poiché tu sei l’Iddio della mia salvezza: io spero in te del continuo.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Ricordati, o Eterno, delle tue compassioni e delle tue benignità, perché sono ab eterno.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Non ti ricordar de’ peccati della mia giovinezza, né delle mie trasgressioni; secondo la tua benignità ricordati di me per amor della tua bontà, o Eterno.
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 L’Eterno è buono e diritto; perciò insegnerà la via ai peccatori.
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Guiderà i mansueti nella giustizia, insegnerà ai mansueti la sua via.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Tutti i sentieri dell’Eterno sono benignità e verità per quelli che osservano il suo patto e le sue testimonianze.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Per amor del tuo nome, o Eterno, perdona la mia iniquità, perch’ella è grande.
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Chi è l’uomo che tema l’Eterno? Ei gl’insegnerà la via che deve scegliere.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 L’anima sua dimorerà nel benessere, e la sua progenie erederà la terra.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Il segreto dell’Eterno è per quelli che lo temono, ed egli fa loro conoscere il suo patto.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 I miei occhi son del continuo verso l’Eterno, perch’egli è quel che trarrà i miei piedi dalla rete.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Volgiti a me, ed abbi pietà di me, perch’io son solo ed afflitto.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Le angosce del mio cuore si sono aumentate; traimi fuori dalle mie distrette.
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Vedi la mia afflizione ed il mio affanno, e perdonami tutti i miei peccati.
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Vedi i miei nemici, perché son molti, e m’odiano d’un odio violento.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Guarda l’anima mia e salvami; fa’ ch’io non sia confuso, perché mi confido in te.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 L’integrità e la dirittura mi proteggano, perché spero in te.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 O Dio, libera Israele da tutte le sue tribolazioni.
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
