Salmi 94
1 O SIGNORE Iddio delle vendette; O Dio delle vendette, apparisci in gloria.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Innalzati, o Giudice della terra; Rendi la retribuzione ai superbi.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Infino a quando, o Signore, Infino a quando trionferanno gli empi?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 [Infino a quando] sgorgheranno parole dure? [Infino a quando] si vanteranno tutti gli operatori d'iniquità?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Signore, essi tritano il tuo popolo, Ed affliggono la tua eredità;
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Uccidono la vedova e il forestiere, Ed ammazzano gli orfani;
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 E dicono: Il Signore non [ne] vede, E l'Iddio di Giacobbe non [ne] intende [nulla].
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 O [voi] i più stolti del popolo, intendete; E [voi] pazzi, quando sarete savi?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Colui che ha piantata l'orecchia non udirebbe egli? Colui che ha formato l'occhio non riguarderebbe egli?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Colui che gastiga le genti, Che insegna il conoscimento agli uomini, non correggerebbe egli?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Il Signore conosce i pensieri degli uomini, [E sa] che son vanità.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Beato l'uomo il qual tu correggi, Signore, Ed ammaestri per la tua Legge;
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Per dargli riposo, [liberandolo] da' giorni dell'avversità, Mentre è cavata la fossa all'empio.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Perciocchè il Signore non lascerà il suo popolo, E non abbandonerà la sua eredità.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Perciocchè il giudicio ritornerà a giustizia, E dietro a lui [saranno] tutti [quelli che son] diritti di cuore.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Chi si leverà per me contro a' maligni? Chi si presenterà per me contro agli operatori d'iniquità?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Se il Signore non [fosse stato] mio aiuto, Per poco l'anima mia sarebbe stata stanziata nel silenzio.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Quando io ho detto: Il mio piè vacilla; La tua benignità, o Signore, mi ha sostenuto.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Quando [io sono stato] in gran pensieri dentro di me, Le tue consolazioni han rallegrata l'anima mia.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Il seggio delle malizie che forma iniquità in luogo di statuti, Potrebbe egli esserti congiunto?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Essi corrono a schiere contro all'anima del giusto, E condannano il sangue innocente.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Ma il Signore mi è in vece d'alto ricetto; E l'Iddio mio in vece di rocca di confidanza.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Ed egli farà lor tornare addosso la loro iniquità, E li distruggerà per la lor [propria] malizia; Il Signore Iddio nostro li distruggerà.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
