Salmi 109
1 Salmo di Davide, [dato] al Capo de' Musici O DIO della mia lode, non tacere;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 Perciocchè la bocca dell'empio e la bocca di frode si sono aperte contro a me; Hanno parlato meco con lingua bugiarda;
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 E mi hanno assediato con parole d'odio; E mi hanno fatta guerra senza cagione.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 In vece dell'amore che ho loro portato, mi sono stati avversari; Ed io [ho loro renduta] preghiera.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 Essi mi hanno renduto male per bene, E odio per lo mio amore.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Costituisci il maligno sopra lui; E fa' che Satana gli stia alla destra.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 Quando sarà giudicato, esca condannato; E la sua preghiera [gli] torni in peccato.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Sieno i suoi giorni pochi; Un altro prenda il suo ufficio.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Sieno i suoi figliuoli orfani, E la sua moglie vedova.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 E vadano i suoi figliuoli del continuo vagando; E mendichino, ed accattino, [uscendo fuor] de' lor casolari.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 L'usuraio tenda la rete a tutto ciò ch'egli ha; E rubino gli strani le sue fatiche.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Non siavi alcuno che stenda la [sua] benignità inverso lui; E non vi sia chi abbia pietà de' suoi orfani.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Sieno distrutti i suoi discendenti; Sia cancellato il lor nome nella seconda generazione.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Sia ricordata l'iniquità de' suoi padri appo il Signore; E il peccato di sua madre non sia cancellato.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Sieno [que' peccati] del continuo nel cospetto del Signore; E stermini egli d'in su la terra la memoria di essi.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Perciocchè egli non si è ricordato d'usar benignità, Ed ha perseguitato l'uomo povero, ed afflitto, E tribolato di cuore, per uccider[lo].
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Poichè egli ha amata la maledizione, vengagli; E [poichè] non si è compiaciuto nella benedizione, allontanisi ella da lui.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 E sia vestito di maledizione, come del suo manto; Ed entri quella come acqua nelle sue interiora, E come olio nelle sue ossa.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Siagli quella a guisa di vestimento, [del quale] egli sia avvolto; Ed a guisa di cintura, della quale sempre sia cinto.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 [Tal] sia, da parte del Signore, la ricompensa de' miei avversari, E di quelli che parlano male contro all'anima mia.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Ma tu, o Signore Iddio, opera inverso me, per amor del tuo Nome; Liberami, perciocchè la tua benignità [è] buona.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Perciocchè io sono afflitto, e povero; E il mio cuore è piagato dentro di me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 Io me ne vo, come l'ombra quando dichina; Io sono agitato come una locusta.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 Le mie ginocchia vacillano per li [miei] digiuni; E la mia carne è dimagrata, e non ha [più] grassezza alcuna.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 Ed anche son loro in vituperio; [Quando] mi veggono, scuotono la testa.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Aiutami, Signore Iddio mio; Salvami secondo la tua benignità.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 E sappiano che questo [è] la tua mano, [E che] tu, Signore, hai fatto questo.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Essi malediranno, e tu benedirai; Si sono innalzati, ma saran confusi, Ed il tuo servitore si rallegrerà.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Sieno i miei avversari vestiti di vituperio, Ed avvolti della lor vergogna, come di un mantello.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 Io celebrerò altamente il Signore colla mia bocca; E lo loderò in mezzo de' grandi.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Perciocchè egli sta alla destra del povero, Per salvar[lo] da quelli che lo condannano a morte.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
