Salmi 107
1 CELEBRATE il Signore; perciocchè [egli è] buono. Perciocchè la sua benignità [dura] in eterno.
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 [Così] dicano quelli che sono stati riscattati dal Signore, I quali egli ha riscossi di distretta.
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 E li ha raccolti da' [diversi] paesi, Dal Levante e dal Ponente; dal Settentrione e dal mare.
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Essi andavano errando per deserti, per cammini di solitudine; Non trovavano città abitata.
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 [Erano] affamati ed assetati; L'anima loro spasimava in loro.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha tratti fuor delle loro angosce;
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 E li ha condotti per diritto cammino, Per andare in città abitata.
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 Perciocchè egli ha saziata l'anima assetata, Ed ha empiuta di beni l'anima affamata.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 [Così dicano] quelli che dimoravano in tenebre ed in ombra di morte, Prigioni, [ritenuti] in afflizione, e ne' ferri.
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 Perciocchè erano stati ribelli alle parole del Signore, Ed avevano sprezzato il consiglio dell'Altissimo;
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 Onde egli aveva abbattuto il cuor loro con affanni, [Ed] erano caduti; e non [vi era] alcuno che [li] soccorresse.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha salvati dalle loro angosce;
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 [E] li ha tratti fuor delle tenebre, e dell'ombra della morte; Ed ha rotti i lor legami.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 Perciocchè egli ha rotte le porte di rame, Ed ha spezzate le sbarre di ferro.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 [Così dicano] gli stolti, [ch]'erano afflitti per li lor misfatti, Ne' quali camminavano, e per le loro iniquità.
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 La cui anima abbominava ogni cibo; Ed erano giunti fino alle porte della morte.
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Ma, avendo gridato al Signore, mentre erano in distretta, Egli li ha salvati dalle loro angosce.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Egli ha mandata la sua parola, e li ha sanati, E liberati dalle lor malattie mortali.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 E sacrifichino sacrificii di lode, E raccontino le sue opere con giubilo.
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 [Così dicano] quelli che scendono nel mare sopra navi, Che fanno traffico su per le grandi acque.
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 Essi veggono le opere del Signore, E le sue maraviglie nel profondo [mare].
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Perciocchè, alla sua parola, egli fa levare il vento di tempesta, Il quale alza le onde di esso.
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Salgono al cielo, [poi] scendono agli abissi; L'anima loro si strugge di male.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Saltano, e traballano come un ebbro; E perdono tutto il lor senno.
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Ma, gridando al Signore, mentre sono in distretta, Egli li trae fuor delle loro angosce.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Egli acqueta la tempesta, E le onde loro si fermano.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Ed essi si rallegrano che sono acquetate; Ed egli li conduce al porto da loro desiderato.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Celebrino [adunque] appo il Signore la sua benignità, E le sue maraviglie appo i figliuoli degli uomini.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Ed esaltinlo nella raunanza del popolo, E laudinlo nel concistoro degli anziani.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Egli riduce i fiumi in deserto, E le vene delle acque in luoghi aridi;
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 La terra fertile in salsuggine, Per la malvagità de' suoi abitanti.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Egli riduce i deserti in guazzi d'acque. E la terra arida in vene d'acque;
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 E fa quivi abitar gli affamati, I quali [vi] fondano città da abitare.
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 E seminano campi, e piantano vigne, Che producono rendita di frutto.
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Ed egli li benedice, e moltiplicano grandemente; Ed egli non iscema i lor bestiami.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Poi vengono al meno, e sono abbassati Per distretta, [per] avversità, e [per] affanni.
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 Egli spande lo sprezzo sopra i nobili, E li fa andare errando per luoghi deserti, [ove] non [vi è] via alcuna.
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 E innalza il bisognoso dalla miseria, E fa che le famiglie [moltiplicano] a guisa di gregge.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 Gli [uomini] diritti, veggendo [queste cose], si rallegrano; Ma ogni iniquità si tura la bocca.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Chi [è] savio? osservi queste cose, E consideri le benignità del Signore.
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
