Giobbe 38

1 ALLORA il Signore rispose a Giobbe da un turbo, e disse:

Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

2 Chi [è] costui, che oscura il consiglio Con ragionamenti senza scienza?

Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

3 Deh! cigniti i lombi come un valente uomo, Ed io ti farò delle domande, e tu insegnami.

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

4 Ove eri, quando io fondava la terra? Dichiaralo, se hai conoscimento ed intelletto.

Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

5 Chi ha disposte le misure di essa, se tu [il] sai? Ovvero chi ha steso il regolo sopra essa?

Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

6 Sopra che sono state fondate le sue basi? Ovvero, chi pose la sua pietra angolare?

Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

7 Quando le stelle della mattina cantavano tutte insieme, E tutti i figliuoli di Dio giubilavano?

Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

8 E [chi] rinchiuse il mare con porte Quando fu tratto fuori, [ed] uscì della matrice?

Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

9 Quando io posi le nuvole per suo vestimento, E la caligine per sue fasce,

Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

10 E determinai sopra esso il mio statuto, E [gli] posi [attorno] sbarre e porte,

Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

11 E dissi: Tu verrai fin qua, e non passerai più innanzi; E qui si fermerà l'alterezza delle tue onde?

I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

12 Hai tu, da che tu sei in vita, comandato alla mattina? Ed hai tu mostrato all'alba il suo luogo?

Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

13 Per occupar l'estremità della terra, E [far che] gli empi se ne dileguino?

Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

14 [E far che la terra] si muti [in diverse forme], come argilla stampata; E che quelle si appresentino [alla vista] come un vestimento?

Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

15 E che la luce di queste cose sia divietata agli empi, E che il braccio altiero sia rotto?

A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

16 Sei tu entrato infino a' gorghi del mare, E sei tu passeggiato nel fondo dell'abisso?

Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

17 Le porte della morte ti son esse scoperte, Ed hai tu vedute le porte dell'ombra della morte?

Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

18 Hai tu compresa la larghezza della terra? Dichiaralo, se tu la conosci tutta.

Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

19 Quale [è] la via [del luogo ove] dimora la luce? E dov'[è] il luogo delle tenebre?

Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

20 Perchè tu vada a prendere essa [luce, e la meni] al termine [del] suo [corso], E conosca i sentieri della sua casa?

Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

21 Sì, tu il sai; perciocchè allora nascesti, E il numero de' tuoi giorni [è] grande.

Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

22 Sei tu entrato dentro a' tesori della neve, Ed hai tu vedute le conserve della gragnuola,

Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

23 La quale io riserbo per lo tempo del nemico, Per lo giorno dell'incontro, e della battaglia?

Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

24 Per qual via scoppia la fiamma, E il vento orientale si spande egli in su la terra?

Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

25 Chi ha fatti de' condotti alla piena delle acque, E delle vie a' lampi de' tuoni?

Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

26 Per far piovere in su la terra, [ove] non [è] niuno; [E in sul] deserto, nel quale non [abita] uomo alcuno?

Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

27 Per satollare il luogo desolato e deserto; E per farvi germogliar l'erba pullulante?

Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

28 La pioggia ha ella un padre? Ovvero, chi ha generate le stille della rugiada?

Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

29 Del cui ventre è uscito il ghiaccio, E chi ha generata la brina del cielo?

Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

30 Chi fa che le acque si nascondano, e divengano come una pietra; E che la superficie dell'abisso si rapprenda?

Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

31 Puoi tu legare le delizie delle Gallinelle, Ovvero sciogliere le attrazioni dell'Orione?

Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

32 Puoi tu fare uscire i segni settentrionali al tempo loro, E condur fuori Arturo co' suoi figli?

Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

33 Conosci tu gli ordini costituiti de' cieli? Hai tu stabilito il lor reggimento sopra la terra?

Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

34 Puoi tu, alzando la tua voce alla nuvola, Far che una piena d'acqua ti copra?

Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

35 Puoi tu mandare i folgori, Sì che vadano e ti dicano: Eccoci?

Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

36 Chi ha messa la sapienza nell'interior dell'uomo? Ovvero chi ha dato il senno alla mente di esso?

Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

37 Chi annovera le nuvole con sapienza? E chi posa i barili del cielo;

Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

38 Dopo che la polvere è stata stemperata, come un metallo fonduto; E le zolle si son rigiunte?

Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

39 Andrai tu a cacciar preda per il leone? E satollerai tu la brama de' leoncelli?

Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

40 Quando si appiattano ne' [lor] ricetti, E giaccion nelle [lor] caverne, stando in guato.

Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

41 Chi apparecchia al corvo il suo pasto, Quando i suoi figli gridano a Dio, [E] vagano per mancamento di cibo?

Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?