Giobbe 33
1 Ora dunque, Giobbe, ascolta, ti prego, i miei ragionamenti, E porgi gli orecchi a tutte le mie parole.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Ecco, ora io ho aperta la mia bocca, La mia lingua parla nel mio palato.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Le mie parole [saranno secondo] la dirittura del mio cuore; E le mie labbra proferiranno scienza pura.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Lo Spirito di Dio mi ha fatto, E l'alito dell'Onnipotente mi ha data la vita.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Se tu puoi, rispondimi; Mettiti in ordine contro a me, e presentati pure.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Ecco, io [sono] a Dio, come tu; Anch'io sono stato tratto dal fango.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Ecco, il mio spavento non ti sgomenterà, E la mia mano non ti sarà grave addosso.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Tu hai pur detto, udendolo io, Ed io ho intesa la voce delle parole:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Io [son] puro, senza misfatto; Io [son] netto, e non [vi è] iniquità in me;
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Ecco, egli trova delle occasioni contro a me; Egli mi reputa per suo nemico;
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Egli ha messi i miei piedi ne' ceppi, Egli spia tutti i miei sentieri.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Ecco, [in] questo tu non sei stato giusto; io ti risponderò; Perciocchè Iddio è vie maggiore che l'uomo.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Perchè hai tu conteso con lui, Perchè egli non dichiara tutte le sue ragioni?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 [Egli è ben vero], che [talora] Iddio parla una volta, E due, [a chi] non vi ha atteso.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 In sogno, [in] vision notturna, Quando il più profondo sonno cade in su gli uomini, Quando essi son tutti sonnacchiosi sopra i [lor] letti;
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Allora egli apre loro l'orecchio, E suggella il lor castigo;
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 Per istorre l'uomo dalle opere [sue], E per far che la superbia dell'uomo non apparisca più;
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Per iscampar l'anima sua dalla fossa, E far che la sua vita non passi per la spada.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Ma [talora altresì] l'uomo è castigato con dolori sopra il suo letto, E tutte le sue ossa di grave [malattia];
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 E la sua vita gli fa abbominare il cibo, E l'anima sua la vivanda desiderabile;
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 La sua carne è consumata, talchè non apparisce più; E le sue ossa, [che prima] non si vedevano, spuntano fuori;
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 E l'anima sua si accosta alla fossa, E la vita sua a' [mali] mortali.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Ma se [allora] vi è appresso di lui alcun messo, un parlatore, Uno d'infra mille, Per dichiarare all'uomo il suo dovere;
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 [Iddio] gli farà grazia, e dirà: Riscuotilo, che non iscenda alla fossa; Io ho trovato il riscatto.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 La sua carne diventerà morbida, più che [non è] in fanciullezza; Egli ritornerà a' dì della sua giovanezza.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Egli supplicherà a Dio, ed egli gli sarà placato, E [gli] farà veder la sua faccia con giubilo, E renderà all'uomo la sua giustizia.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Ed esso [poi] si volgerà verso gli uomini, e dirà: Io avea peccato, ed avea pervertita la dirittura, E [ciò] non mi ha punto giovato.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 [Così Iddio] riscoterà l'anima sua, che non passi nella fossa, E la vita sua vedrà la luce.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Ecco, Iddio opera tutte queste cose Due e tre volte inverso l'uomo;
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 Per ritrarre l'anima sua dalla fossa, Acciocchè sia illuminata della luce de' viventi.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Attendi, o Giobbe, ascoltami; Taci, ed io parlerò.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Se tu hai alcuna cosa da dire, rispondimi; Parla, perciocchè io desidero giustificarti.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Se no, ascoltami tu; Taci, ed io t'insegnerò la sapienza.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
