< Giobbe 29 >
1 E GIOBBE riprese il suo ragionamento, e disse:
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 Oh! fossi io pure come a' mesi di prima, Come al tempo che Iddio mi guardava!
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 Quando egli faceva rilucere la sua lampana sopra il mio capo, E [quando] io camminava al suo lume, per mezzo le tenebre;
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 Come io era al tempo della mia giovanezza, Mentre il consiglio di Dio governava il mio tabernacolo;
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 Mentre l'Onnipotente [era] ancora meco, [E] i miei famigli mi [erano] d'intorno;
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 Mentre io lavava i miei passi nel burro, E le rocce versavano presso di me de' ruscelli d'olio.
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 Quando io andava fuori alla porta per la città, [O] mi faceva porre il mio seggio in su la piazza,
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 I fanciulli, veggendomi, si nascondevano; E i vecchi si levavano, e stavano in piè;
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 I principali si rattenevano di parlare, E si mettevano la mano in su la bocca;
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 La voce de' rettori era celata, E la lor lingua era attaccata al lor palato;
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 L'orecchio che [mi] udiva mi celebrava beato; L'occhio che [mi] vedeva mi rendeva testimonianza;
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 Perciocchè io liberava il povero che gridava, E l'orfano che non avea chi l'aiutasse.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 La benedizione di chi periva veniva sopra me; Ed io faceva cantare il cuor della vedova.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 Io mi vestiva di giustizia, ed [ella altresì] mi rivestiva; La mia dirittura [mi era] come un ammanto, e come una benda.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Io era occhi al cieco, E piedi allo zoppo.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Io [era] padre a' bisognosi, E investigava la causa che mi era sconosciuta.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 E rompeva i mascellari al perverso, E gli faceva gittar la preda d'infra i denti.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 Onde io diceva: Io morrò nel mio nido, E moltiplicherò i [miei] giorni come la rena.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 La mia radice [era] aperta alle acque, E la rugiada era tutta la notte in su i miei rami.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 La mia gloria si rinnovava in me, E il mio arco si rinforzava in mano mia.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 [Altri] mi ascoltava, ed aspettava [che io avessi parlato]; E taceva al mio consiglio.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Dopo che io avea parlato, niuno replicava; E i miei ragionamenti stillavano sopra loro.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Essi mi aspettavano come la pioggia, Ed aprivano la bocca, [come] dietro alla pioggia della stagione della ricolta.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 [Se] io rideva verso loro, essi nol credevano, E non facevano scader la chiarezza della mia faccia.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 [Se] mi piaceva d'andar con loro, io sedeva in capo, Ed abitava con loro come un re fra le [sue] schiere, E come una persona che consola quelli che fanno cordoglio.
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.