Salmi 126

1 Quando il Signore ricondusse i prigionieri di Sion, ci sembrava di sognare. Canto delle ascensioni.

Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

2 Allora la nostra bocca si aprì al sorriso, la nostra lingua si sciolse in canti di gioia. Allora si diceva tra i popoli: «Il Signore ha fatto grandi cose per loro».

Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

3 Grandi cose ha fatto il Signore per noi, ci ha colmati di gioia.

Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

4 Riconduci, Signore, i nostri prigionieri, come i torrenti del Negheb.

Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

5 Chi semina nelle lacrime mieterà con giubilo.

Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

6 Nell'andare, se ne va e piange, portando la semente da gettare, ma nel tornare, viene con giubilo, portando i suoi covoni.

Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.