Proverbi 17
1 Un tozzo di pane secco con tranquillità è meglio di una casa piena di banchetti festosi e di discordia.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Lo schiavo intelligente prevarrà su un figlio disonorato e avrà parte con i fratelli all'eredità.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Il crogiuolo è per l'argento e il forno per l'oro, ma chi prova i cuori è il Signore.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Il maligno presta attenzione a un labbro maledico, il bugiardo ascolta una lingua nociva.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Chi deride il povero offende il suo creatore, chi gioisce della sciagura altrui non resterà impunito.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Corona dei vecchi sono i figli dei figli, onore dei figli i loro padri.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Non conviene all'insensato un linguaggio elevato, ancor meno al principe un linguaggio falso.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Il dono è come un talismano per il proprietario: dovunque si volga ha successo.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Chi copre la colpa si concilia l'amicizia, ma chi la divulga divide gli amici.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Fa più una minaccia all'assennato che cento percosse allo stolto.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Il malvagio non cerca altro che la ribellione, ma gli sarà mandato contro un messaggero senza pietà.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Meglio incontrare un'orsa privata dei figli che uno stolto in preda alla follia.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Chi rende male per bene vedrà sempre la sventura in casa.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Iniziare un litigio è come aprire una diga, prima che la lite si esasperi, troncala.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Assolvere il reo e condannare il giusto sono due cose in abominio al Signore.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 A che serve il denaro in mano allo stolto? Forse a comprar la sapienza, se egli non ha senno?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 Un amico vuol bene sempre, è nato per essere un fratello nella sventura.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 E' privo di senno l'uomo che offre garanzie e si dà come garante per il suo prossimo.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Chi ama la rissa ama il delitto, chi alza troppo l'uscio cerca la rovina.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Un cuore perverso non troverà mai felicità, una lingua tortuosa andrà in malora.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Chi genera uno stolto ne avrà afflizione; non può certo gioire il padre di uno sciocco.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Un cuore lieto fa bene al corpo, uno spirito abbattuto inaridisce le ossa.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 L'iniquo accetta regali di sotto il mantello per deviare il corso della giustizia.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 L'uomo prudente ha la sapienza davanti a sé, ma gli occhi dello stolto vagano in capo al mondo.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Un figlio stolto è un tormento per il padre e un'amarezza per colei che lo ha partorito.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Non sta bene multare chi ha ragione e peggio ancora colpire gli innocenti.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Chi è parco di parole possiede la scienza; uno spirito calmo è un uomo intelligente.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Anche lo stolto, se tace, passa per saggio e, se tien chiuse le labbra, per intelligente.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
