Giovanni 5

1 Vi fu poi una festa dei Giudei e Gesù salì a Gerusalemme.

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

2 V'è a Gerusalemme, presso la porta delle Pecore, una piscina, chiamata in ebraico Betzaetà, con cinque portici,

Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

3 sotto i quali giaceva un gran numero di infermi, ciechi, zoppi e paralitici.

Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

4 Un angelo infatti in certi momenti discendeva nella piscina e agitava l'acqua; il primo ad entrarvi dopo l'agitazione dell'acqua guariva da qualsiasi malattia fosse affetto].

Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

5 Si trovava là un uomo che da trentotto anni era malato.

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

6 Gesù vedendolo disteso e, sapendo che da molto tempo stava così, gli disse: «Vuoi guarire?».

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

7 Gli rispose il malato: «Signore, io non ho nessuno che mi immerga nella piscina quando l'acqua si agita. Mentre infatti sto per andarvi, qualche altro scende prima di me».

Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.

8 Gesù gli disse: «Alzati, prendi il tuo lettuccio e cammina».

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

9 E sull'istante quell'uomo guarì e, preso il suo lettuccio, cominciò a camminare. Quel giorno però era un sabato.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.

10 Dissero dunque i Giudei all'uomo guarito: «E' sabato e non ti è lecito prender su il tuo lettuccio».

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.

11 Ma egli rispose loro: «Colui che mi ha guarito mi ha detto: Prendi il tuo lettuccio e cammina».

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

12 Gli chiesero allora: «Chi è stato a dirti: Prendi il tuo lettuccio e cammina?».

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

13 Ma colui che era stato guarito non sapeva chi fosse; Gesù infatti si era allontanato, essendoci folla in quel luogo.

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

14 Poco dopo Gesù lo trovò nel tempio e gli disse: «Ecco che sei guarito; non peccare più, perché non ti abbia ad accadere qualcosa di peggio».

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.

15 Quell'uomo se ne andò e disse ai Giudei che era stato Gesù a guarirlo.

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

16 Per questo i Giudei cominciarono a perseguitare Gesù, perché faceva tali cose di sabato.

A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.

17 Ma Gesù rispose loro: «Il Padre mio opera sempre e anch'io opero».

Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

18 Proprio per questo i Giudei cercavano ancor più di ucciderlo: perché non soltanto violava il sabato, ma chiamava Dio suo Padre, facendosi uguale a Dio.

Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

19 Gesù riprese a parlare e disse: «In verità, in verità vi dico, il Figlio da sé non può fare nulla se non ciò che vede fare dal Padre; quello che egli fa, anche il Figlio lo fa.

I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

20 Il Padre infatti ama il Figlio, gli manifesta tutto quello che fa e gli manifesterà opere ancora più grandi di queste, e voi ne resterete meravigliati.

Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.

21 Come il Padre risuscita i morti e dà la vita, così anche il Figlio dà la vita a chi vuole;

Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

22 il Padre infatti non giudica nessuno ma ha rimesso ogni giudizio al Figlio,

Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.

23 perché tutti onorino il Figlio come onorano il Padre. Chi non onora il Figlio, non onora il Padre che lo ha mandato.

Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

24 In verità, in verità vi dico: chi ascolta la mia parola e crede a colui che mi ha mandato, ha la vita eterna e non va incontro al giudizio, ma è passato dalla morte alla vita. (aiōnios g166)

Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)

25 In verità, in verità vi dico: è venuto il momento, ed è questo, in cui i morti udranno la voce del Figlio di Dio, e quelli che l'avranno ascoltata, vivranno.

Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

26 Come infatti il Padre ha la vita in se stesso, così ha concesso al Figlio di avere la vita in se stesso;

Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

27 e gli ha dato il potere di giudicare, perché è Figlio dell'uomo.

A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

28 Non vi meravigliate di questo, poiché verrà l'ora in cui tutti coloro che sono nei sepolcri udranno la sua voce e ne usciranno:

Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

29 quanti fecero il bene per una risurrezione di vita e quanti fecero il male per una risurrezione di condanna.

A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

30 Io non posso far nulla da me stesso; giudico secondo quello che ascolto e il mio giudizio è giusto, perché non cerco la mia volontà, ma la volontà di colui che mi ha mandato.

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.

31 Se fossi io a render testimonianza a me stesso, la mia testimonianza non sarebbe vera;

Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

32 ma c'è un altro che mi rende testimonianza, e so che la testimonianza che egli mi rende è verace.

Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

33 Voi avete inviato messaggeri da Giovanni ed egli ha reso testimonianza alla verità.

Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

34 Io non ricevo testimonianza da un uomo; ma vi dico queste cose perché possiate salvarvi.

Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

35 Egli era una lampada che arde e risplende, e voi avete voluto solo per un momento rallegrarvi alla sua luce.

Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.

36 Io però ho una testimonianza superiore a quella di Giovanni: le opere che il Padre mi ha dato da compiere, quelle stesse opere che io sto facendo, testimoniano di me che il Padre mi ha mandato.

Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.

37 E anche il Padre, che mi ha mandato, ha reso testimonianza di me. Ma voi non avete mai udito la sua voce, né avete visto il suo volto,

A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.

38 e non avete la sua parola che dimora in voi, perché non credete a colui che egli ha mandato.

A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.

39 Voi scrutate le Scritture credendo di avere in esse la vita eterna; ebbene, sono proprio esse che mi rendono testimonianza. (aiōnios g166)

Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)

40 Ma voi non volete venire a me per avere la vita.

Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

41 Io non ricevo gloria dagli uomini.

Chvály od lidí nepřijímám.

42 Ma io vi conosco e so che non avete in voi l'amore di Dio.

Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

43 Io sono venuto nel nome del Padre mio e voi non mi ricevete; se un altro venisse nel proprio nome, lo ricevereste.

Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

44 E come potete credere, voi che prendete gloria gli uni dagli altri, e non cercate la gloria che viene da Dio solo?

Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

45 Non crediate che sia io ad accusarvi davanti al Padre; c'è gia chi vi accusa, Mosè, nel quale avete riposto la vostra speranza.

Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

46 Se credeste infatti a Mosè, credereste anche a me; perché di me egli ha scritto.

Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.

47 Ma se non credete ai suoi scritti, come potrete credere alle mie parole?».

Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?