Giobbe 41
1 Puoi tu pescare il Leviatan con l'amo e tener ferma la sua lingua con una corda,
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 ficcargli un giunco nelle narici e forargli la mascella con un uncino?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Ti farà forse molte suppliche e ti rivolgerà dolci parole?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Stipulerà forse con te un'alleanza, perché tu lo prenda come servo per sempre?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Scherzerai con lui come un passero, legandolo per le tue fanciulle?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Lo metteranno in vendita le compagnie di pesca, se lo divideranno i commercianti?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Crivellerai di dardi la sua pelle e con la fiocina la sua testa?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Metti su di lui la mano: al ricordo della lotta, non rimproverai!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Ecco, la tua speranza è fallita, al solo vederlo uno stramazza.
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Nessuno è tanto audace da osare eccitarlo e chi mai potrà star saldo di fronte a lui?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Chi mai lo ha assalito e si è salvato? Nessuno sotto tutto il cielo.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Non tacerò la forza delle sue membra: in fatto di forza non ha pari.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Chi gli ha mai aperto sul davanti il manto di pelle e nella sua doppia corazza chi può penetrare?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Le porte della sua bocca chi mai ha aperto? Intorno ai suoi denti è il terrore!
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Il suo dorso è a lamine di scudi, saldate con stretto suggello;
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 l'una con l'altra si toccano, sì che aria fra di esse non passa:
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 ognuna aderisce alla vicina, sono compatte e non possono separarsi.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Il suo starnuto irradia luce e i suoi occhi sono come le palpebre dell'aurora.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Dalla sua bocca partono vampate, sprizzano scintille di fuoco.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Dalle sue narici esce fumo come da caldaia, che bolle sul fuoco.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Il suo fiato incendia carboni e dalla bocca gli escono fiamme.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Nel suo collo risiede la forza e innanzi a lui corre la paura.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Le giogaie della sua carne son ben compatte, sono ben salde su di lui, non si muovono.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Il suo cuore è duro come pietra, duro come la pietra inferiore della macina.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Quando si alza, si spaventano i forti e per il terrore restano smarriti.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 La spada che lo raggiunge non vi si infigge, né lancia, né freccia né giavellotto;
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 stima il ferro come paglia, il bronzo come legno tarlato.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Non lo mette in fuga la freccia, in pula si cambian per lui le pietre della fionda.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Come stoppia stima una mazza e si fa beffe del vibrare dell'asta.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Al disotto ha cocci acuti e striscia come erpice sul molle terreno.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Fa ribollire come pentola il gorgo, fa del mare come un vaso da unguenti.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Dietro a sé produce una bianca scia e l'abisso appare canuto.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Nessuno sulla terra è pari a lui, fatto per non aver paura.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Lo teme ogni essere più altero; egli è il re su tutte le fiere più superbe.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
