Giobbe 15
1 Elifaz il Temanita prese a dire:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Potrebbe il saggio rispondere con ragioni campate in aria e riempirsi il ventre di vento d'oriente?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Si difende egli con parole senza costrutto e con discorsi inutili?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Tu anzi distruggi la religione e abolisci la preghiera innanzi a Dio.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Sì, la tua malizia suggerisce alla tua bocca e scegli il linguaggio degli astuti.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Non io, ma la tua bocca ti condanna e le tue labbra attestano contro di te.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Sei forse tu il primo uomo che è nato, o, prima dei monti, sei venuto al mondo?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hai avuto accesso ai segreti consigli di Dio e ti sei appropriata tu solo la sapienza?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Che cosa sai tu che noi non sappiamo? Che cosa capisci che da noi non si comprenda?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Anche fra di noi c'è il vecchio e c'è il canuto più di tuo padre, carico d'anni.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Poca cosa sono per te le consolazioni di Dio e una parola moderata a te rivolta?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Perché il tuo cuore ti trasporta e perché fanno cenni i tuoi occhi,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 quando volgi contro Dio il tuo animo e fai uscire tali parole dalla tua bocca?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Che cos'è l'uomo perché si ritenga puro, perché si dica giusto un nato di donna?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Ecco, neppure dei suoi santi egli ha fiducia e i cieli non sono puri ai suoi occhi;
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 quanto meno un essere abominevole e corrotto, l'uomo, che beve l'iniquità come acqua.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Voglio spiegartelo, ascoltami, ti racconterò quel che ho visto,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 quello che i saggi riferiscono, non celato ad essi dai loro padri;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 a essi soli fu concessa questa terra, né straniero alcuno era passato in mezzo a loro.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Per tutti i giorni della vita il malvagio si tormenta; sono contati gli anni riservati al violento.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Voci di spavento gli risuonano agli orecchi e in piena pace si vede assalito dal predone.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Non crede di potersi sottrarre alle tenebre, egli si sente destinato alla spada.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Destinato in pasto agli avvoltoi, sa che gli è preparata la rovina.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Un giorno tenebroso lo spaventa, la miseria e l'angoscia l'assalgono come un re pronto all'attacco,
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 perché ha steso contro Dio la sua mano, ha osato farsi forte contro l'Onnipotente;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 correva contro di lui a testa alta, al riparo del curvo spessore del suo scudo;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 poiché aveva la faccia coperta di grasso e pinguedine intorno ai suoi fianchi.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Avrà dimora in città diroccate, in case dove non si abita più, destinate a diventare macerie.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Non arricchirà, non durerà la sua fortuna, non metterà radici sulla terra.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Alle tenebre non sfuggirà, la vampa seccherà i suoi germogli e dal vento sarà involato il suo frutto.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Non confidi in una vanità fallace, perché sarà una rovina.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 La sua fronda sarà tagliata prima del tempo e i suoi rami non rinverdiranno più.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Sarà spogliato come vigna della sua uva ancor acerba e getterà via come ulivo i suoi fiori,
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 poiché la stirpe dell'empio è sterile e il fuoco divora le tende dell'uomo venale.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Concepisce malizia e genera sventura e nel suo seno alleva delusione.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
