Ecclesiaste 10
1 Una mosca morta guasta l'unguento del profumiere: un pò di follia può contare più della sapienza e dell'onore.
Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 La mente del sapiente si dirige a destra e quella dello stolto a sinistra.
Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 Per qualunque via lo stolto cammini è privo di senno e di ognuno dice: «E' un pazzo».
I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Se l'ira d'un potente si accende contro di te, non lasciare il tuo posto, perché la calma placa le offese anche gravi.
Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 C'è un male che io ho osservato sotto il sole: l'errore commesso da parte di un sovrano:
Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 la follia vien collocata in posti elevati e gli abili siedono in basso.
Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Ho visto schiavi a cavallo e prìncipi camminare a piedi come schiavi.
Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Chi scava una fossa ci casca dentro e chi disfà un muro è morso da una serpe.
Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Chi spacca le pietre si fa male e chi taglia legna corre pericolo.
Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Se il ferro è ottuso e non se ne affila il taglio, bisogna raddoppiare gli sforzi; la riuscita sta nell'uso della saggezza.
Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Se il serpente morde prima d'essere incantato, non c'è niente da fare per l'incantatore.
Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 Le parole della bocca del saggio procurano benevolenza, ma le labbra dello stolto lo mandano in rovina:
Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 il principio del suo parlare è sciocchezza, la fine del suo discorso pazzia funesta.
Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 L'insensato moltiplica le parole: «Non sa l'uomo quel che avverrà: chi gli manifesterà ciò che sarà dopo di lui?».
Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 La fatica dello stolto lo stanca; poiché non sa neppure andare in città.
Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Guai a te, o paese, che per re hai un ragazzo e i cui prìncipi banchettano fin dal mattino!
Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Felice te, o paese, che per re hai un uomo libero e i cui prìncipi mangiano al tempo dovuto per rinfrancarsi e non per gozzovigliare.
Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Per negligenza il soffitto crolla e per l'inerzia delle mani piove in casa.
Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Per stare lieti si fanno banchetti e il vino allieta la vita; il denaro risponde a ogni esigenza.
Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Non dir male del re neppure con il pensiero e nella tua stanza da letto non dir male del potente, perché un uccello del cielo trasporta la voce e un alato riferisce la parola.
Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
