Warumi 9
1 Kuligitya itai mung'wa Kilisto, singa kuligitya uteele, imasigo ane akoli palung'wi nu ng'waung'welu.
Ach, Izraeli! Ach, můj národe! Kéž bys i ty našel cestu ke Kristu! Trápím se a naříkám pro tebe dnem i nocí.
2 Kina ukoli ukia ukulu nuuwai nukilinkie munkolo ane.
3 Ainihumile kulompa mpegwe isatiko nukuikwa kuli nu Kilisto kunsoko aluna ane, nialuna ane niakimuili.
Život bych za tebe dal, kdyby tě to mohlo zachránit. Kristus ví, že nepřeháním, Božímu Duchu nelze nic předstírat. Tolik jsi toho od Boha dostal, a přesto nechceš poslouchat!
4 Nianso Aisraeli. Niatulikile kutula ana, au kulu amalagiilyo, ni songeelyo la miko, kumukulya Itunda ni lagiilyo.
Za vlastní děti vás přijal, slavně vás vedl dějinami k ještě slavnější budoucnosti, dal vám své zákony, abyste v životě nemuseli tápat, naučil vás, jak ho máte uctívat, dal vám úžasné sliby,
5 Nianso atongeeli nu Kilisto uzile kua ikulyo kuutugala umuili uwu. Nuanso Tunda wa maintu ihi. Hangi akuligwe mahiku ihi. Amina. (aiōn g165)
slavné vůdce jste měli mezi praotci a nejslavnější – Kristus, věčný Bůh a Vládce – se jako člověk také narodil z vaší krve. A toho jste se zřekli! (aiōn g165)
6 Ingi singa kina imalagiilyo ang'wi Tunda alemilwe kupika. Nsoko singi antu ihi niaakoli kihiaku Israeli, iza muisraeli lukulu.
Boží slovo však platit nepřestalo: Izraelci nejsou všichni, kdo odvozují svůj rodokmen od Abrahama nebo Jákoba – Izraele. I když jsou to potomci Abrahamovi, měl Bůh na mysli pouze Izáka, když Sáře sliboval syna. To znamená, že ne všichni z Abrahama jsou Božími dětmi, ale jenom ti, kteří se narodili na základě Božího slibu.
7 Nukung'wa Abrahamu singa ai wileli wakwe lukulu. Kululo kukiila wileli wang'wa Isaka ukitang'wa.
8 Iyi ingi, iana amuili ingi singa ana ang'wi Tunda. Kululo iana nii lago agizilwe anga ana awileli.
9 Kunsoko ingi ulu lukani lilago, “Kumatungo aya nzile, hangi u Sara ukupegwa ung'wana.”
10 Ingi singa lili du, nu Rebeka naiwapantika inda kumuntu ung'wi, Isaka tata witu.
Také o synech, které měl Izák se svou ženou Rebekou,
11 Kina iana aiakili kulelwa, hangi akili kituma lukani lihi nulu za ang'wi nulubi, ingi isigo lang'wi Tunda lihume kutula nu hola ni limike. Hangi singa kua ntendo, ingi kunsoko ang'wa uyo nuitangile,
rozhodl Bůh ještě před jejich narozením. Oznámil, že starší z nich bude sloužit mladšímu. Když tak Bůh určil jejich vzájemné postavení ještě před tím, než se o to mohli osobně nějak zasloužit, zdůraznil tím, že má právo rozhodovat o lidech naprosto svobodně,
12 ailigitigwe kitalakwe, “Umukulu ukumitumila numunino.”
bez ohledu na jejich záslužné skutky. Proto mohl také říci, jak stojí jinde v Bibli: „Dal jsem přednost Jákobovi před Ezauem.“
13 Anga naiyakondigwa kandikwa: “Nimsigile u Yakobo, une u Esau shanumuloilwe.”
14 Kulunge uli gwa? Ukoli wioneli ne kung'wi Tunda? Kutile.
Můžeme z toho usuzovat, že je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15 Kunsoko ukulunga kung'wa Musa, zeee nkete kinyauwai kung'wa uyo ninzize nkite ukinyauwai, hangi nzenzo nkete ukende kung'wa uyo ninzempa ukende.
Mojžíšovi přece řekl: „Projevím svou přízeň komu chci a slituji se nad kým chci.“
16 Ingi gwa singa anga kunsoko ang'wa uyo nulakile, hangi singa kunsoko ang'wa uyo nuimanka, ingi kunsoko ang'wi Tunda uyu nuilagiila nakanda.
Nikomu tím není povinen, nikdo na to nemá nárok. Je to jen jeho milost, když to učiní. Faraónovi, jak sám říká, propůjčil jeho postavení proto, aby na něm ukázal svou moc a aby rozšířil svůj věhlas po celé zemi. Tak tedy žádným sebevětším úsilím, nýbrž z pouhé Boží milosti jsou lidé to, co jsou.
17 Kunsoko imaandiko alungile kung'wa Farao, kina ainukimikilye kunsoko iyi nihume kulagiila ingulu yane kitalako, Ilina lane litanantigwe ihe ihi.
18 Ang'wi uu uyu nuilowa kupegwa nakanda wipegwa nakanda ikinyauwai nuyu nuilowa kupegwa, wimupeza yaya nakutula wilugoha.
19 Sunga ukulunga kitalane, kuniki nkili neenda ona igazo? Nyenye naulemig'we nimasigo akwe?
Možná někdo namítne: Proč nám tedy Bůh ještě pořád něco vytýká, když se nic nemůže dít proti jeho vůli?
20 Ue ng'wamuntu ue wi nyenyu nukumusukiilya Itunda? Kintu naikiumbilwe kimuile ne uyu naukiumbile ite unene?
Ale člověče, kdo ty vlastně jsi, že si troufáš přít se s Bohem? Říká snad výrobek svému tvůrci: Proč jsi mne udělal zrovna takhle?
21 Ang'wi umuumbi mugila ingulu nia kuhola uulolo nukeehu nukuumba kiseme king'wi kitule kikulyo nikiuya kitule kigila ikulyo.
Copak se hrnčíř ptá hlíny, zda z ní má udělat vázu nebo mísu?
22 Ntuni gwa naituile Itunda akahia kuteta utaki wakwe, nulagiila uhumi wakwe, akatula nugimya wilu akagumanilya ayo ihi naahumile kitung'wa kua ubi?
Nemohl i Bůh ukázat nejen svou pravomoc trestat, ale i svou shovívavost s lidmi zralými k potrestání?
23 Ingi anga niwitumile iti kina alagiile udu nua ukulu wakwe kuiseme niahumile kulekelwa, izo naiwakondilye kuinonelya kunsoko ukulu?
Nemá právo projevit svou dobrotu k lidem, které zahrnul milosrdenstvím a určil pro věčnou slávu?
24 Ingi sese naikitangile, singa iantu aku Ayahudi du, nao nishamumanyile Itunda ne?
Podobně povolal i nás, a to nejen židy nebo členy církve, ale i jiné,
25 Anga nauliyo kung'wa Hosea: “Kuitanga iantu ane awa naisinga antu ane, nu mulowa wakwe uyu nishaiwimlowa.
jak naznačuje prorok Ozeáš: „Nazvu svým lidem ty, k nimž jsem se nechtěl znát, vyhnané zase zavolám nazpět.
26 Hangi ikutula apo nauliiye kitalao, unye sha miantu ane, pang'wanso akitangwa ana ang'wi Tunda numupanga.”
Kdo předtím slyšeli mé slovo odsouzení, budou ujištěni, že je přijímám za své syny.“
27 U Isaya nung'wenso wenda pumya uhuli kua Israeli akazelunga, ialo la ana ang'wa Israeli ata lizelidu anga imahalu na muluzi, wawa naiasagie du azegunika.
O Izraeli říká Izajáš: „Kdyby jich bylo jak mořského písku, jen hrstka se jich zachrání.
28 Kunsoko utata ukuluhola ulukani lakwe nula mihi, hangi ukukaya kulukondya.
Bez odkladu a do písmene splní Bůh své slovo na zemi.“
29 Anga u Isaya nauliiye ung'wandyo, anga Itunda wa uhumi nishaukulekee uwileli kunsoko itu, aikuzetula anga Isodoma, hangi aikuzitung'wa anga i Gomora.
A už dříve předvídá: „Kdyby nebyl nebeský vládce ten zbytek lidu nezachoval, byli bychom jak Sodoma zpustli a Gomoře se podobali.“
30 Kulunge uli gwa, iantu ao nishaiduma itai, aka lija itai, tai kua uhuili.
Co tu vidíme? Že ti, kdo k izraelskému náboženství nepatřili a o bezúhonnost před Bohem nijak neusilovali, ti ji dosáhli na základě víry.
31 U Israeli palung'wi nukumilyata imikononi tai, shaiamisigile nukukela imiko nanso.
A ti, kdo spoléhali na svou příslušnost k vyvoleným a na plnění náboženských předpisů, vyšli naprázdno.
32 Kuniki ikatula iti? Kunsoko shanga ai akumipenza kwa uhuili, ingi nantendo akakumpa migwe nala ukumpi.
Proč to? Protože se domnívali, že si Boha nakloní okázalou zbožností místo upřímnou vírou. Na tom ztroskotali,
33 Anga naiyakondigwe kandikwa, “Goza, nalilalya igwe la kukumpa mu Sayuni nu migwe nila kuulya. Uyu nukuhuila kua ili shuzizila iminyala.”
zcela podle slov Izajášových: „Hle, na Sijón kladu kámen úrazu, o něj se mnohý z vás rozbije. Kdo se mne však vírou uchopí, ten žádnou škodu neutrpí.“
