Luka 22
1 Ingi uluhiku nulaulumbili wa mikate nishiikiwe igai ailapika, nulitangwa Pasaka.
Přiblížily se Velikonoce.
2 Iamakuhani niakulu niakilisi akatulikolya kumubulaga u Yesu, kunsoko aiaogopile iantu.
Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
3 Umubi akingila kung'wa Yuda Iskariote, ung'wi wa ao nai amanyisigwa ikumi na abiili.
Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
4 U Yuda akalongola kikolya nia kulu amakuhani kina ukumutwala uli u Yesu kitalao.
odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
5 Ikalowa, ikigombyo kumpa impia.
Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
6 U Yuda akagomba hangi akaduma ilyoma niilakumtwala u Yesu kitalao, kuli nu milundo nuantu.
Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
7 Luhiku nulamikate nisingaikiwe igai lukapika, kululo inkolo na Pasaka mpaka ipumigwe.
Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
8 U Yesu akaaligiilya, u Petro nu Yohana, akalunga, iongoli mende mukunonelelye indya nia Pasaka kuze kuilye.
Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
9 Ikamukolya utakile kunonelya pi?
Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
10 Akaasukiilya, “Tegeeli, nimukingila mukisali mitunja nukenkile inyungu a mazi mukutankanya nunyenye. Mulyati munyumba nukingila.
Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
11 Sunga muili umukola nyumba, “Umumanyisi ukuuila, kikoli pi ishumba nikakila nzila, uko nikulya i Pasaka nia manyisigwa ane.
‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
12 Ukumulagiila ishumba nikamiggulya nikikondile. Noneeli mumo.
Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
13 Kululo ikalongola ikahanga maintu ihi akoli anganauaie. Sunga ikanonelya indya nia Pasaka.
Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
14 Matungo naapika akikie niitumi akwe.
Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
15 Sunga akaaila, nkete nsula nkulu akulya ilumbili nila Pasaka nunye une ninkili kagigwa.
Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
16 Kunsoko numuie, singa kulya hangi niizekondaniila utemi wa kigulu.
Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17 Sunga u Yesu akahola ikikombe naiwakondya kulompa, akalunga, holi iki hangi mugalane nyenye kua nyene.
Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18 Kunsoko numuie singa kung'wa hangi uleli nua mzabibu, sunga utemi wang'wi Tunda nuziziza
řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19 Sunga akauhola umukate, naiwakondya kulomba, akauega, akaapa, akalunga, “Uwu muili wane naupumigwe kunsoko anyu. Itumi uu kua kunkimbuka unene.
Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20 Akahola ikikombe naiwakondya indya niautiku akalunga, ikikombe iki ilago ipya nilasakami ane, naihunukile kunsoko anyu.
Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21 Ingi gwa gozi uyu nukungulya kukoli palung'wi nung'wenso kuulya mumeza.
Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22 Kunsoko ung'wana wang'wa Adamu tai akalongola yakwe anga naupewe ilago. Isatiko lakwe umuntu nuzemulekeelya ung'wana wang'wa Adamu kagigwa niantu.
Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23 Akandya kikolya ienso naenso, nyenu apa nikukoli nuhumile kituma ulukani ulu.
Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24 Sunga ukapumila wikungumi pakati ao kina nyenyu nusigiiwe kutula mukulu kukila ihi.
Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25 Atemi amahi iatema nao niakote uhumi migulya ao eitanga akuligwa.
Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26 Ingi nishaitakiwe kutula iti kitalanyu, kuite leki uyu numukulu kitalanyu atule anga muniino. Nuyu nutakiwi itai nangulu atule anga wituma.
U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27 Nuuli umukulu, uyu nuikie mumeza ang'wi uyu nuiluma? Ang'wi uyu nuikie mumeza? Numene nkili pakati anyu anga nitumika.
Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28 Ingi unye inda mulongolekile kutula nunene mumakuilwa ane.
Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29 Kumupa unyenye utemi, anga unene utata naumpee utemi.
Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30 Kina muhume kulya nukung'wa mumeza ane mutemi wane, hangi mukikie mumatuntu aukulu muzeapa ulamulwa ikabila ikumi naibiili nia Israeli.
abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31 Simoni, Simoni, linga kina umubi walompa amuhole ahume kumupeta anga ingano.
Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32 Kululo nakulompeela, kina uhuili wako ulekekulengwa. Anga wasuka hangi uakomise ianyandugu ako.”
ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33 U Petro akamuila mukulu nihambile kulongola nuewe kukitungo nu munsha kulongolania. Palung'wi.
Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
34 U Yesu akasusha, akamuila, Petro, inkunkuli shikukunkula ileli yi, nukila kunihita kataatu kina uningile.
Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
35 Sunga u Yesu akaila, “Nainumutwae unye mikaze miagila umufuko, kikapu kandya ang'wi ilatu, muhiiwe ni maintu? akalunga kutili.
Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
36 Sunga akaila, wihi nukete imbugulu, au hole palung'wi ni ndya, uyu numugila upanga ilakiwe agulye ijoho ende agule ing'wi.
Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
37 Kunsoko kumuila, ihi aya nandikilwe kunsoko ane mpaka akondanile, hangi auhoilwe anga muntu naubunangile unoneelya, kunsoko iko naikiligitigwe kunsoko ana kikukondaniligwa.
Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
38 Sunga akalunga mukulu, goza sizi hapa ipnga ibiili, hangi akaaila yakonda.
Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
39 Umatungo andya nautiku u Yesu akahega akatula anga naiwituma imahiku ihi akalongola mulugulu nula Mizeituni niamanyisigwa akwe ikamutyata.
Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
40 Naiapika akaaila lompi gwa muleke kingila mumageng'wa.
Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
41 Akalongola kuli mpyani akuguma igwe, akatugama akalompa.
Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42 Akalunga, Tata, anng'wi uloilwe, nihegelye ikikombe iki. Ingi gwa singa anga nindoilwe unene, kululo ulowa wako witume.
„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43 Sunga umalaika kupuma kigulu akapumila akamupa ingulu.
Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44 Akazukoli muulwali, akalompa kutai, ulitutu lakwe lukatula anga imadonyo makulu na sakami akazigwa pihi.
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45 Matungo naiwauka kupuma mumalompi yakwe, akiza kuamanyisigwa akwe, akaahanga alal kunsoko akinya uwai kao.
Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46 Hangi akaakolya, kuniko mlikulala? Uki mulompe muleke kingila mumageng'wa.”
Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47 Matungo naakili ukuligitya, goga milunde ukulu nuantu ukapumila, nu Yuda ung'wia wao nuitumi wa kumi na abiili akazuatongee. Akaza pakupe nu Yesu ahume kumulungila.
Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48 Kululo u Yesu akamuila, u Yuda uloilwe kumugulya ung'wana wang'wa Adamu kuilungili?
Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49 Ao naiakoli pakupi nu Yesu naiaona aya akupumila, akalunga, mukulu, kuakue na panga?
Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50 Sunga ung'wia akamukua umitumi nuang'wa kuhani numukulu, akamudumula ukutwi wakwe nuamkono wakigoha.
A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51 U Yesu akalunga, iyi ikondilye, hangi akamuamba ukutwe akwe, akamuguna.
Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52 U Yesu akalunga kung'wa kuhani numukulu, nukuakulu niamatekeelo, nianyampala naiazile mupiluka, iti muzile anga muzikua nia sambo, niidunkuli nia panga?
Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53 Mahiku ihi naikina palung'wi nunye mitekeelo, shaimuikie imikono anyu kitalane. Ingi gwa aya matungo ako, ni ngulu ya kiti.
A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
54 Akamuamba ikamutongeela ikamuleta kung'wa kuhani, ingi gwa u Petro akamutyatila kua kuli.
Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
55 Nai akilya umoto mung'wanso mukati, naiamala kikie pihi palung'wi, u Petro akikie pakati ao.
Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
56 Mitumi ung'wi nuakisungu, akamuona naiwikie muwelu nuamoto, akamugoza akamuila umuntu uyu azaine palung'wi nung'wenso.
Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
57 Ingi u Petro akahita, akalunga uwe musungu we une shanumumanyile.
Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
58 Matungo makehu, numuya muntu akamuona akamuila nu ewe mipalung'wi nung'wenso, u Petro akasusha, “Mitunja, singa nene.”
Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
59 Naakila matungo anga isaa ling'wi itu, mitunja ung'wi akalunga, tai lukulu umuntu uyu azaipalung'wi nung'wenso kunsoko ingi Mgalilaya.”
Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
60 Ingi u Petro akalunga, mitunja shamine nuligitilye, akatula naukuligitya inkunkuli ikakunkula.
Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
61 Akapiluka, umukulu akamugoza u Petro nu Petro akalukimbuka ulukani nula mukulu, apo namuie, inkunkuli izizikili kukunkula ileliye, ukunihita katatu.
A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
62 Akalongola kunzi, u Petro, akalila kua kinyauwai kidu.
Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
63 Sunga eitunja ao naenda musunga ikatula mumela nukumukua.
Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
64 Nai amukunikila imiho, akamukolya, akamuila, simumanye nyenyu nukukuile?
Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
65 Ikaligitya nkani yidu nishayimpyani nizo niang'wa Yesu, hangi akazemumela.
A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
66 Naapika imatungo akidaudau, anyampala aantu akiilingila palung'wi, akulu amakuhani, niaika nkani. Ikamutwala kianza.
Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
67 Akazelunga ang'wi uewe wi Kilisto, kuile nuanso akaaila, aga numuile shamukuhuila.
On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
68 Hangi aganumukolye shangamukusukiilya.
A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
69 Ingi kandiilya inoino nukulongoleka, ung'wana wang'wa Adamu ukutula wikie mkono nua kigoha nua ngulu yang'wi Tunda.
Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
70 Ihi ikalunga, kululo kulunge uewe wing'wana wang'wi Tunda? Nu yesu akaaila, unye muliiye kina unene.
Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
71 Akalunga kuniki enda kukili kuduma nsoko? Kunu enda kigule usese kupuma mumulomo wakwe.
Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
