Ntendo nia itumi 10
1 Ai ukoli nu muntu nua kitungaa mu kisali nika ku Kaisaria, lina nilakwe ai witangwaa Kornelio, ai mukulu wi idale nila Kiitalia.
V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku.
2 Ai watulaa mukulya Itunda hangi ai umukuiye Itunda ni ito nilakwe lihi; ai upumilye mpia idu ku Ayahudi hangi ai ulompile kung'wa Itunda mahiku ihi.
Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval.
3 Matungo a saa kenda nia mung'wi, akihenga muloto Malaika nuang'wa Itunda upembilye kitalakwe. uMalaika akamutambuila, “Kornelio!
Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“
4 uKornelio akamugoza u malaika hangi ai ukete u woa ukulu nangaluu akaligitya “Iki ki ntuni mukulu?” uMalaika akamutambuila “Malompi ako ni masongelyo ako ku aula yanakilaa migulya anga ukimbukiilyi mu umoli nuang'wa Itunda.”
Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
5 Itungili lagiilya i antu alongole ikisali nika Yafa kumuleta muntu ung'wi nuitangwaa Simioni naiza witangwa ga ni Petro.
Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr.
6 Wikiie hangi munonia ndili nuitangwaa Simioni naiza ito nilakwe likoli mpelo a luzi.”
Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“
7 Ze yakilaa uMalaika nai watula ukuligitya nu ng'wenso kuhega, uKornelio akaitanga i anyamulimo ni a mito nilakwe abiili, nu a asikali nai watulaa ukumukulya Itunda pa kati a asikali nai atulaa akumuaiilya.
Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže.
8 uKornelio ai uatambuie ihi nai apumie nu kualagiilya ku Yafa.
Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe.
9 Luhiku nai lutyatile itungo nila saa mutandatu aze amoli mu nzila hangi ahumbeela mu kisali, uPetro akanankila migulya mu kitala kulompa.
Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit.
10 Ga ni hangi akatula ni nzala nu kusiga i kintu ka kulya, kuiti itungo i antu akuluga indya, akalagiilwa muloto,
Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění.
11 akihenga ilunde laluguka ni kiseme kikusima ni kintu kituunga anga ng'wenda mukulu ukusima pihi mu mahalu mu nkigo niakwe yihi inne.
Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy.
12 Mukati akwe ai ikoli mpyani yihi nia ikali ni ikete migulu inne nizi ni yagulaa migulya a mahalu, ni nyunyi nia milunde.
V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci.
13 Hangi luli lukaligitya kitalakwe, “Uka, Petro sinza nu nkulya.”
Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Kuiti uPetro akaligitya “Shanga iti, Mukulu ku nsoko nkili nkaye kulya kintu kihi ni kizumi hangi kishapu.
Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“
15 Kuiti u luli lukapembya kitalakwe hangi ku nkua akabiili “Nukeilye Itunda leka kukitanga kizumi ang'wi ki shapu.”
Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“
16 Iki ai kipumie nkua itaatu, ni kiseme iko kikatula kaholwaa hangi milunde.
Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe.
17 Ni matungo uPetro aze ukoli mu uhalinkanilwa migulya a muloto nuanso ndogoelyo akwe ntuni, Goza, antu nai atulaa alagiigwe nu Kornelio akimika ntongeela a mumpita, azekolya i nzila a kulongola mu ito.
Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty.
18 Hangi akitanga nu ku kolya anga ize uSimioni nuitangwaa ga ni Petro anga ize ai watulaa wkiie pang'wanso.
Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr.
19 Itungo nilanso uPetro nai watulaa ukusiga migulya a uwo u muloto, Ng'wau Ng'welu akaligitya nu ng'wenso,
Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané,
20 “Uka hangi usime pihi nu kulongola ni enso. Leka kitumba kulongola ni enso, ku nsoko nialagiiye.”
ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“
21 uPetro akasima pihi kitalao nu kuligitya, “Unene yuyo ni mukumuduma. Ku niki mupembilye?”
Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“
22 Akaligitya, “Akida ung'wi i lina nilakwe Kornelio, muntu nua tai ane hangi wilowaa kumukulya Itunda, ni antu imutambulaa ikende mu ingu wihi nua Ayahudi, utambuiwe nu malaika nuang'wa Itunda ku ulagiilya iti ulongole mi ito nilakwe, iti wije u lukani kupuma kitalako.”
Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“
23 uPetro aka asingiilya kingila mukati nu kikie palung'wi nu ng'wenso. Kidau dau nai kityatile akauka akalongola palung'wi ni enso, ni anya ndugu asheenyu kupuma ku Yafa akityata nu ng'wenso.
Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali.
24 Luhiku nai lutyatile ai azile ku Kaisaria. Nu Kornelio ai ukoli ualindiie; hangi ai watulaa waitanga palung'wi anya ndugu akwe ni ahumba uya akwe nia pakupi.
Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele.
25 Matungo uPetro nai ukingila mukati, uKornelio akamusingiilya nu kutuna kupika pihi mu migulu akwe ku ikulyo.
Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil.
26 Kuiti uPetro akamunyansula nu kuligitya “Imike; ga nu nene mukola ingi ni bina adamu.”
Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“
27 Matungo uPetro aze ukoli ukitambuila nu ng'wenso, ai ulongoe mu ito akahanga i antu ilundiila palung'wi.
A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění.
28 Aka aila, Unyenye akola mulingile kina shanga ilagiilyo nila Ayahudi kihanguila ang'wi kugendeelwa nu muntu niiza shanga nua ingu uwu. Kuiti Itunda undagiie unene kina shanga ntakiwe kumitanga muntu wihi ingi muzung'waa ang'wi mushapu.
Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého.
29 Hangi yiyo ndogoelyo mpembilye bila kikungumya, nai ndagiigwe ku nsoko a iko. Kululo numukolye ku niki mulagiigwe ku nsoko ane.”
Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“
30 uKornelio akaligitya, “Mahiku anne nakiile, itungo anga lili aza nkoli kulompa itungo nila saa kenda mung'wi mukati ito nilane; Nihenga ntogeela ane muntu wimikile ukete ni ang'wenda elu.
Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu
31 Akantambuila. “Kornelio malompi ako igigwa nu Itunda, ni masongelyo ako ku aula yatulaa ukimbukiilyi ntongeela ang'wa Itunda.
a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
32 Kululo lagiilya muntu ku Yafa nu kumitanga muntu ung'wi nuitangwaa Simioni waze kitalako, naiza hangi witangwaa Petro. naizaa wikiie ku muzipya ndili ung'wi nuitangwaa Simioni naiza ito nilakwe likoli mu mpelo a luzi.
Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘
33 (Komaniilya; U lukiili ulu, Nu ng'wenso nuikapemya ukuligitya nu nyenye,” umutule mu ukilisigwa nua kali.)
Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“
34 Uugwa uPetro akalugula u mulomo nuakwe nuku ligitya “Tai, nahuiila kina Itunda shanga uhumile kutula nu ukuili.
Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu
35 Badala akwe, kila ingu u muntu wihi nuimukulyaa nu kituma i ntendo nia tai ane ugombekile kitalakwe.
a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně.
36 Ulingile u lukani nai u upimilye ku antu a Isreli, nai watulaa ukutanantya lukani nu lukende nula ulyuuku kukiila Yesu Kristo naiza Mukulu nua ihi -
Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech.
37 nu nyenye akola mulingile i kintu nai kipumie, naiza kipumie ku Yudea ihi hangi ai landiiye ku Galilaya, ze yzkilaa u wogigwa naza uYohana ai utanantilye.
Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil.
38 i kintu nai katulaa kimutule uYesu Kristo iti Itunda nai umuikie i makuta ku Ng'wau Ng'welu nu ku ngulu. Ai ulongoe nukituma u ukende nu kuaguna ihi naiagigwe nu mulugu, ku nsoko Itunda ai watulaa palung'wi nu ng'wenso.
Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával
39 Usese ingi akuiili a makani ihi nai witumile mi ihi nia Uyahudi nu mu Yerusalemu- uyu ingi Yesu nai amubulagile nu kumutumbika mikota.
a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži!
40 Uyu muntu wang'wa Itunda nai umiukilye luhiku nula kataatu nu kuminkiilya kukumuka, shanga ku antu ihi, kuiti ku akuiili nai aholanigwe ze ikili ni Itunda.
Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali.
41 -usese akola, nai kalyaa nu ng'wenso nu kung'waa nu ng'wenso ze yakilaa kiuka kupuma ku ashi.
Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili.
42 Ukulagiiye kutanantya ku antu nu ku kuiila kina uyu yuyo naiza Itunda ai umuholanilye kutula mulamuli nua nia panga nawa niakule.
Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými.
43 Mu ng'wenso anyakidagu ihi akuiile, iti kina kila nukuhuiila mu ng'wenso ukusingiilya ulekelwa nua mulandu kukiila i lina nilakwe.”
Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“
44 Matungo uPetro ulongolekile kuligitya aya, Ng'wau Ng'welu akaizulya ihi nai atulaa akutegeelya u lukani nulakwe.
Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače.
45 Antu awo niatulikile ni idale nila ahuiili nai atawe ikidamu- awo ihi nai azile nu Petro- ai akuiwe, ku nsoko a kipegwa nika Ng'wau Ng'welu nai uhunuwe ga nuku anyaingu.
Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu.
46 Ku nsoko ai igule awa anyaingu akutambula ku ntambu ingiiza nu kumukulya Itunda. uPetro akasukiilya.
Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl:
47 “Ukoli muntu wihi uhumile kugilya i mazi iti i antu aleke kogigwa, Antu awa amusingiilya uNg'wau Ng'welu anga usese?”
„Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“
48 Uugwa akalagiilya ogigwe ku lina nilang'wa Yesu Kristo. Panya mbele akamulompa wikiie nienso ku mahiku kituunga.
A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.
