Ratapan 5
1 Ingatlah, ya TUHAN, apa yang terjadi atas kami, pandanglah dan lihatlah akan kehinaan kami.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Milik pusaka kami beralih kepada orang lain, rumah-rumah kami kepada orang asing.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Kami menjadi anak yatim, tak punya bapa, dan ibu kami seperti janda.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Air kami kami minum dengan membayar, kami mendapat kayu dengan bayaran.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Kami dikejar dekat-dekat, kami lelah, bagi kami tak ada istirahat.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 Kami mengulurkan tangan kepada Mesir, dan kepada Asyur untuk menjadi kenyang dengan roti.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Bapak-bapak kami berbuat dosa, mereka tak ada lagi, dan kami yang menanggung kedurjanaan mereka.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Pelayan-pelayan memerintah atas kami; yang melepaskan kami dari tangan mereka tak ada.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 Dengan bahaya maut karena serangan pedang di padang gurun, kami harus mengambil makanan kami.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Kulit kami membara laksana perapian, karena nyerinya kelaparan.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Mereka memperkosa wanita-wanita di Sion dan gadis-gadis di kota-kota Yehuda.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Pemimpin-pemimpin digantung oleh tangan mereka, para tua-tua tidak dihormati.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Pemuda-pemuda harus memikul batu kilangan, anak-anak terjatuh karena beratnya pikulan kayu.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 Para tua-tua tidak berkumpul lagi di pintu gerbang, para teruna berhenti main kecapi.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Lenyaplah kegirangan hati kami, tari-tarian kami berubah menjadi perkabungan.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Mahkota telah jatuh dari kepala kami. Wahai kami, karena kami telah berbuat dosa!
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 Karena inilah hati kami sakit, karena inilah mata kami jadi kabur:
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 karena bukit Sion yang tandus, di mana anjing-anjing hutan berkeliaran.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Engkau, ya TUHAN, bertakhta selama-lamanya, takhta-Mu tetap dari masa ke masa!
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Mengapa Engkau melupakan kami selama-lamanya, meninggalkan kami demikian lama?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Bawalah kami kembali kepada-Mu, ya TUHAN, maka kami akan kembali, baharuilah hari-hari kami seperti dahulu kala!
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 Atau, apa Engkau sudah membuang kami sama sekali? Sangat murkakah Engkau terhadap kami?
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
