< Ayub 29 >

1 Maka Ayub melanjutkan uraiannya:
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 "Ah, kiranya aku seperti dalam bulan-bulan yang silam, seperti pada hari-hari, ketika Allah melindungi aku,
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 ketika pelita-Nya bersinar di atas kepalaku, dan di bawah terang-Nya aku berjalan dalam gelap;
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 seperti ketika aku mengalami masa remajaku, ketika Allah bergaul karib dengan aku di dalam kemahku;
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 ketika Yang Mahakuasa masih beserta aku, dan anak-anakku ada di sekelilingku;
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 ketika langkah-langkahku bermandikan dadih, dan gunung batu mengalirkan sungai minyak di dekatku.
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 Apabila aku keluar ke pintu gerbang kota, dan menyediakan tempat dudukku di tengah-tengah lapangan,
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 maka ketika aku kelihatan, mundurlah orang-orang muda dan bangkitlah orang-orang yang sudah lanjut umurnya, lalu tinggal berdiri;
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 para pembesar berhenti bicara, dan menutup mulut mereka dengan tangan;
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 suara para pemuka membisu, dan lidah mereka melekat pada langit-langitnya;
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 apabila telinga mendengar tentang aku, maka aku disebut berbahagia; dan apabila mata melihat, maka aku dipuji.
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 Karena aku menyelamatkan orang sengsara yang berteriak minta tolong, juga anak piatu yang tidak ada penolongnya;
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 aku mendapat ucapan berkat dari orang yang nyaris binasa, dan hati seorang janda kubuat bersukaria;
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 aku berpakaian kebenaran dan keadilan menutupi aku seperti jubah dan serban;
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 aku menjadi mata bagi orang buta, dan kaki bagi orang lumpuh;
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 aku menjadi bapa bagi orang miskin, dan perkara orang yang tidak kukenal, kuselidiki.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 Geraham orang curang kuremuk, dan merebut mangsanya dari giginya.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 Pikirku: Bersama-sama dengan sarangku aku akan binasa, dan memperbanyak hari-hariku seperti burung feniks.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Akarku mencapai air, dan embun bermalam di atas ranting-rantingku.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Kemuliaanku selalu baru padaku, dan busurku kuat kembali di tanganku.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Kepadakulah orang mendengar sambil menanti, dengan diam mereka mendengarkan nasihatku.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Sehabis bicaraku tiada seorangpun angkat bicara lagi, dan perkataanku menetes ke atas mereka.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Orang menantikan aku seperti menantikan hujan, dan menadahkan mulutnya seperti menadah hujan pada akhir musim.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 Aku tersenyum kepada mereka, ketika mereka putus asa, dan seri mukaku tidak dapat disuramkan mereka.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Aku menentukan jalan mereka dan duduk sebagai pemimpin; aku bersemayam seperti raja di tengah-tengah rakyat, seperti seorang yang menghibur mereka yang berkabung."
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.

< Ayub 29 >