< Mazmur 102 >

1 Doa orang sengsara yang dalam keadaan letih lesu mengeluh kepada TUHAN. Ya TUHAN, dengarlah doaku, biarlah seruanku sampai kepada-Mu.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Jangan berpaling daripadaku bila aku dalam kesusahan. Dengarlah bila aku berseru, dan jawablah aku segera.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Hidupku menghilang seperti asap; tulang-tulangku membara seperti api.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Aku lesu seperti rumput kering, dan kehilangan nafsu makan.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Aku mengerang dengan nyaring; badanku tinggal kulit pembungkus tulang.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Aku seperti burung undan di padang gurun, seperti burung hantu di reruntuhan yang sepi.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Aku tak bisa tidur, seperti burung yang kesepian di atap rumah.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Sepanjang hari musuh menghina aku; namaku dijadikan kutuk oleh orang yang marah kepadaku.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Aku makan abu seperti roti, minumanku bercampur air mata,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 sebab Engkau telah mengangkat dan melemparkan aku dalam kemarahan-Mu yang menyala-nyala.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Hidupku berlalu seperti bayangan di waktu petang; aku menjadi layu seperti rumput.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Tapi Engkau, ya TUHAN, Raja untuk selama-lamanya, tetap diingat turun-temurun.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Engkau akan bangkit dan mengasihani Sion, saatnya sudah tiba untuk berbelaskasihan kepadanya.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Sebab hamba-hamba-Mu mencintai dia, biarpun ia sudah menjadi reruntuhan. Mereka merasa kasihan kepadanya, walaupun ia sudah menjadi debu.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Kuasa TUHAN akan ditakuti oleh bangsa-bangsa; dan keagungan-Nya disegani oleh semua raja,
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 apabila TUHAN membangun Sion kembali, dan tampil dalam keagungan-Nya.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Ia akan mendengar doa umat-Nya yang melarat, dan tidak menolak permohonan mereka.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Tulislah semua perbuatan TUHAN untuk angkatan yang akan datang, supaya bangsa yang belum dilahirkan dapat memuji Dia.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 TUHAN memandang dari tempat-Nya yang tinggi, dari surga Ia menengok ke bumi
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 untuk mendengar keluh-kesah orang tahanan dan membebaskan orang yang dihukum mati.
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Maka nama-Nya akan diwartakan di Sion, dan Ia akan dipuji-puji di Yerusalem,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 waktu bangsa-bangsa dan kerajaan-kerajaan berhimpun untuk berbakti kepada TUHAN.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 TUHAN mematahkan kekuatanku waktu aku masih muda, dan memperpendek umurku.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Lalu aku berkata, "Ya Allah jangan mengambil nyawaku di pertengahan hidupku." TUHAN, Engkau hidup selama-lamanya,
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 dahulu Engkau menjadikan bumi; langit pun karya tangan-Mu.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Semua itu akan lenyap, tetapi Engkau tetap ada; semua itu akan usang seperti pakaian. Engkau membuangnya seperti baju tua, lalu semuanya akan musnah.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Tetapi Engkau tetap sama, hidup-Mu tak akan berakhir.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Anak cucu kami akan hidup dengan tentram, dan selalu aman dalam perlindungan-Mu.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.

< Mazmur 102 >