Amsal 10
1 Inilah petuah-petuah Salomo: Anak yang bijaksana adalah kebanggaan ayahnya; anak yang bodoh menyusahkan hati ibunya.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Kekayaan yang didapat dengan curang tidak memberi keuntungan; sebaliknya, kejujuran akan menyelamatkan.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 TUHAN tak akan membiarkan orang baik kelaparan; tetapi Ia menghalang-halangi orang jahat supaya orang itu tidak memperoleh yang diinginkannya.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Orang malas akan jatuh miskin; orang yang rajin akan menjadi kaya.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Orang bijaksana mengumpulkan panen pada musimnya, tapi orang yang tidur saja pada musim panen, mendatangkan malu pada dirinya.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Orang baik akan mendapat berkat. Kekejaman tersembunyi di balik kata-kata orang jahat.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Kenangan akan orang baik merupakan berkat, tetapi orang jahat segera dilupakan.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Orang yang pandai, suka menerima nasihat; orang yang bicaranya bodoh akan sesat.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Orang jujur, hidupnya aman; orang yang menipu akan ketahuan.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Siapa menyembunyikan kebenaran, menimbulkan kesusahan; siapa yang mengeritik dengan terang-terangan, mengusahakan kesejahteraan.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Tutur kata orang baik membuat hidup bahagia, tetapi di balik kata-kata orang jahat tersembunyi hati yang keji.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Kebencian menimbulkan pertengkaran; cinta kasih mengampuni semua kesalahan.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Orang yang pikirannya tajam mengucapkan kata-kata bijaksana; orang bodoh perlu didera.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Orang bijaksana menghimpun pengetahuan; jika orang bodoh berbicara, ia memancing kecelakaan.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Kekayaan melindungi si kaya, kemelaratan menghancurkan orang miskin.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Kalau berbuat baik, upahnya ialah hidup bahagia; kalau berbuat dosa, akibatnya lebih banyak dosa.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Siapa mengindahkan teguran akan hidup sejahtera, siapa enggan mengakui kesalahan berada dalam bahaya.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Orang yang menyembunyikan kebencian adalah penipu. Orang yang menyebarkan fitnah adalah dungu.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 Makin banyak bicara, makin banyak kemungkinan berdosa; orang yang dapat mengendalikan lidahnya adalah bijaksana.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Perkataan orang yang baik bagaikan perak asli; buah pikiran orang yang jahat tidak berarti.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Perkataan orang yang baik, merupakan berkat bagi banyak orang; kebodohan orang bodoh membunuh dirinya sendiri.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 Karena berkat TUHAN sajalah orang menjadi kaya; kerja keras tak dapat menambah harta.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Orang bodoh senang berbuat salah; orang bijaksana gemar mencari hikmat.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Orang tulus mendapat apa yang diinginkannya; orang jahat mendapat apa yang paling ditakutinya.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Jika topan melanda, lenyaplah orang jahat; tetapi orang jujur tetap teguh selamanya.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Jangan menyuruh orang malas, ia hanya menjengkelkan saja, seperti cuka melinukan gigi atau asap memedihkan mata.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Hormatilah TUHAN, maka engkau akan hidup lama; orang jahat mati sebelum waktunya.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Harapan orang baik menjadikan dia bahagia; harapan orang jahat kosong belaka.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 TUHAN melindungi orang jujur, tetapi membinasakan orang yang berbuat jahat.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Orang tulus akan hidup aman sejahtera; orang jahat tidak akan tinggal di tanah pusaka.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Orang tulus menuturkan kata-kata bijaksana; orang jahat akan dibungkamkan mulutnya.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Kata-kata orang tulus menyenangkan hati; kata-kata orang jahat selalu menyakiti.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
