Ratapan 5
1 Ingatlah, ya TUHAN, apa yang terjadi atas kami. Pandanglah kami, dan lihatlah kehinaan kami.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Harta warisan kami jatuh ke tangan orang lain, rumah-rumah kami didiami orang asing.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Ayah kami telah dibunuh musuh; kini ibu kami janda, dan kami piatu.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Air minum dan kayu api harus kami beli.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Seperti hewan, kami dipaksa bekerja berat, kami lelah, tetapi tak diberi waktu istirahat.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 Kami pergi mengemis di Mesir, kami minta makanan di Asyur.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Leluhur kami berdosa, kini mereka sudah tiada; tapi kami harus menderita, karena dosa-dosa mereka.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Kami diperintah oleh orang-orang yang tak lebih dari hamba; tiada yang berkuasa melepaskan kami dari mereka.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 Di luar kota, pembunuh berkeliaran; nyawa kami terancam ketika mencari makanan.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Kami menderita kelaparan, sehingga kulit kami membara seperti perapian.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Wanita-wanita di Sion diperkosa, gadis-gadis dinodai di desa-desa Yehuda.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Pemimpin-pemimpin kami ditangkap dan digantung, orang-orang tua kami tidak lagi disanjung.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Pemuda-pemuda kami dipaksa bekerja dipenggilingan, anak-anak lelaki tertindih pikulan kayu sampai pingsan.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 Orang tua-tua tak lagi berkumpul di pintu gerbang kota, musik tidak lagi terdengar di kalangan orang muda.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Kami telah kehilangan kebahagiaan; tarian-tarian telah berubah menjadi perkabungan.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Kebanggaan kami sudah tiada, kami celaka karena telah berdosa.
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 Gunung Sion sepi dan ditinggalkan; di sana anjing hutan berkeliaran. Karena itu hati kami remuk redam, kami menangis hingga penglihatan kami menjadi buram.
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Tetapi Engkau, ya TUHAN, tetap berkuasa, Engkau memerintah selama-lamanya.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Masakan Kautinggalkan kami begitu lama? Mungkinkah Kaulupakan kami sepanjang masa?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Ya TUHAN, bawalah kami kembali kepada-Mu; kami akan kembali kepada-Mu! Pulihkanlah keadaan kami seperti dahulu.
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 Ataukah telah Kaubuang kami sama sekali? Tak terbataskah kemarahan-Mu kepada kami?
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
